Historie změn, poslední: 22. 4. 2019 13.00. Příspěvky a připomínky: j.tomiska@gmail.com.

Zde nyní najdete léta dřívější: 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, nebo přímo v "Kalendáři" níže.

"Naše" rozhledny:


Vlčí hora

Dymník

Vápenný vrch (dříve Maškův)
plánovaná

Pro nové čtenáře:
Kalendář: po ťuknutí na akci v kalendáři se Vám otevře menší podokno s dalšími informacemi. Kalendář na rok 2019 v klasické verzi i ke stažení ve formátu pdf např. pro tisk je zde.
Album fotografií: při zobrazení obrázku z alba můžete na počítači stisknout pravé tlačítko myši a z nabídky vybrat, mezi jiným, zobrazení vekého obrázku na displej nebo jeho uložení na počítač. Na tabletu podobně, jenom podržíte na obrázku prst.


Aktuálně



Oddílová trička


Oddílová trička si můžete i nadále zakoupit u Jitky Štraubové nebo Jitky Peterkové za 300 Kč/ks.



Přednášky v pivovaru Falknštejn v roce 2019


Na konci ledna začíná další cyklus cestovatelských i jiných přednášek a akcí v krásnolipském pivovaru Falkenštejn.
Termíny:
        4. 5., začátek 10.00 – Cykloden s Falkenštejnem,
        3. 8., začátek 14.00 – Krásnolipská Nádhera.


Lesní stezka (Forststeig)


Šest exkurzí za poznáním nové trasy Saským Švýcarskem s využitím Dráhy NP a německých turistických autobusů (jízdenka Labe Elbe – každý si kupuje v den jízdy sám nebo pro skupinku po 5 osobách)
– Připravili jsme pro Vás ve spolupráci s o.p.s. České Švýcarsko 6 tras, které jsme pro Vás zajistili
   ve spolupráci s firmou Sachsenforst, která stezku vybudovala.
– Poplatek 50,-CZK/osoba za akci (splatný vždy na akci) je určen na udržování této stezky. Je to nepatrná
   částka a budeme ji předávat německým kolegům, kteří trasu připravili a udržují. Cesta probíhá
   na mnoha místech také donedávna neznačenými úseky, kde musely být vybudovány nové schůdky,
   mostky, zábradlí.
– Během výletu se otevřou pohledy na nádhernou skalní krajinu stolových hor v málo známé levobřežní části
   Saského Švýcarska, v hlubokých lesích blízko hranice, nedaleko Tisé a Děčínského Sněžníku.
– Některé trasy procházejí zčásti i po další významné trase – po Malířské stezce (Malerweg).
– Soubor těchto tras zároveň ukáže, jak využívat Dráhu NP a německé autobusové linky na turistickou
   jízdenku.
– Bližší informace Jiří Rak, tel.: 775552792, e-mail: jiri.rak@ceskesvycarsko.cz a zejména u jednotlivých akcích.

Termíny: 19. 5., 16. 6., 21. 7., 3. 8., 15. 9., 6. 10.


23. 4. 2019

Podivuhodné chování zvířat a jejich vlastnosti II, Martin Waldhauser


Dozvíte se další většinou méně známé a překvapivé informace o zvířatech, která jsou něčím doopravdy výjimečná.
Místo konání: ZŠ nám. Míru Nový Bor (aula, vstup vchodem z náměstí)
Délka přednášky: cca 2 hodiny
Přednáší: Martin Waldhauser
Vstupné: dobrovolné (výtěžek bude použit na rozvoj přírodovědné gramotnosti na ZŠ Generála Svobody a ZŠ náměstí Míru)
Na akci lze zakoupit turistickou vizitku P-78.

27. 4. 2019

Pojďme spolu po neznačených stezkách
Sraz v 9.35 na autobusovém nádraží v Krásné Lípě. Zamíříme k Farské kapličce, dále k Piklštejnu a nad Rybništěm sejdeme do Chřibské. Poté se vydáme po úpatí Spravedlnosti do Doubice. Ujdeme asi 13 km a opravdu Vás povedu mimo značené turistické trasy. V Doubici je možné výlet ukončit (autobus z Doubice do K. Lípy ve 13.32 nebo 16.32), kdo bude mít zájem, můžeme společně pokračovat přes Vápenku do Krásné Lípy.
Těší se na Vás Igor Knapp, tel.: 608 511 313, e-mail: Knapp.igor@gmai.com.

26. – 28. 4. 2019

Łużyckie Wędrówki: 3 dny – 3 státy – 3 pochody, 19. ročník





Akce není v kalendáři KČT Krásná Lípa, účastníci tedy nejsou pojištěni a je třeba se pojistit samostatně!
Dopravu hradí klub.

Již po devatenácté vyrazíme za kamarády do Lubaně a Nového Města pod Smrkem.
Doby, kdy jezdil plný autobus, jsou zřejmě nenávratně pryč, takže pojedeme auty. Nocleh je zajištěn v RZ Jizerky v Bílém Potoce, zatím pro 11 lidí. Přihlášky skončily 28. 2. 2019, není problém zajistit míst více, ale kdo dřív přijde, ten možná bude spát. Cena za noc 230 Kč, případné topení 55 Kč.
Vzhledem k tomu, že jsme tam již tolikrát byli, těžko se hledá atraktivní výlet. Proto jako vždy přivítám vaše návrhy.

Pátek:
Odjezd z náměstí v Krásné Lípě v 8.00 směr Lubań. Cestou se můžeme stavit u kláštera v Marientalu a v Radomierzycích u vodního zámku. V Lubani si můžeme projít historické centrum a případně se podívat na jedno letadlo.
V odpoledních hodinách odjedeme do Nového Města pod Smrkem a poté do Bílého Potoka, kde se ubytujeme.
Mapa je zde, celkem asi 115 km.

Sobota:
Využívám již jeden návrh na trasu procházky v podhůří Jizerek. Z RZ Jizerky vyrazíme po modré značce na Hubertku a blízkou vyhlídku Kočičí kameny. Hubertka je sice nepřístupná, ale je tam malý bufet s venkovním posezením. Po červené sejdeme okolo Hájníkova Kohouta (vyhlídka) do Libverdy (cukrárna) a přes vyhlídku U Hejnické madony do Dělnického domu, kde posedíme s kamarády a povečeříme. Mapa je zde, celkem asi 10 km. Výkonnostní kolegové si mohou trasu prodloužit přes Tišinu a Paličník (již bez Libverdy). Mapa je zde, celkem asi 17 km.

Neděle:
A využívám i další návrhy na výlety:
Jeden rok jsme šli z Oldřichovského sedla po naučné stezce přes Oldřichov, Skalní hrad a Kopřivník. Letos bychom mohli zdolat Špičák (724 m n. m.). Mapa je zde, celkem necelých 9 km.
Vyhraje ale zřejmě varianta, kdy bychom vycházeli i končili na Nové Louce nad Bedřichovem. Výhodou je větší výběr tras.
Např.:
– z Nové Louky jenom okolo Bedřichovské přehrady, zde, celkem asi 6 km.
– Z Nové Louky k přehradě, na Olivetskou horu a Poutní stezkou zpět. Mapa je zde, celkem asi 9 km.
– z Nové Louky na Ptačí kupy a přes Holubník a Kristiánov zpět. Mapa je zde, celkem asi 14 km.
Jako vždy bude záležet zejména na počasí a dohodě. Náměty i připomínky jsou vítány.
Hlaste se u Jana Tomišky jen na e-mail: j.tomiska@gmail.com.



1. 5. 2019

Prvomájový výlet ke studánce Hanička
Odchod z náměstí Krásné Lípě v 10 hodin.
Trasa: nová studánka Hanička – Vápenný (Maškův vrch) – Karlova vyhlídka – srub Sichovka. Trasa 10 km
Posezení u srubu, opečení uzenin z vlastních zásob včetně pití. Zpět do Krásné Lípy dle domluvy na srubu.
Srdečně zve členy i veřejnost cvičitel Mikša Peterka.



3. 5. 2019

Po vozíčkářské trase u Krásné Lípy


Sraz ve 14.15 u stanice ČD Krásná Lípa město.
Představíme bezbariérovou trasu, první svého typu v Ústeckém kraji, kolem Velkého rybníka do Horního Podluží.
Ujdeme 5 km, zpět se budeme vracet vlakem Trilex v 17.22 (přestup v Rybništi). Cestou je možné občerstvení.
Mapa je zde.
Provázet vás bude Jan Kolář, Mikuláš Peterka a Jiří Rak. Těšíme se na společnou vycházku za přírodními i kulturními klenoty našeho kraje.



4. 5. 2019

Procházka mezi Krásnou Lípou a Kyjovem


Sraz v 8.30 na stanici autobusu na náměstí v Krásné Lípě u Domu Českého Švýcarska.
V 8.37 odjedeme autobusem (směr Brtníky) do zastávky Sněžná, rozcestí. Trasa vede horskou krajinou kolem kostela na Sněžné, přes Dlouhý Důl horskými stezkami ke kapli svaté Anny, Köhlerovou stezkou k Dixovu mlýnu a do Kyjova. Délka 5 km. Občerstvení, možnost návratu autobusem.
Odpoledne vystoupáme po Köglerově stezce na Maškův vrch a kolem nové studánky Hanička sestoupíme přes Hely k Lučnímu baru na Kamenné Horce, možnost občerstvení. Návrat (individuálně po žluté značce na náměstí do Krásné Lípy.) předpokládáme kolem 16. hodiny. Celá trasa 13,5 km, mapa je zde.
Provázet vás bude Jan Kolář, Mikuláš Peterka a Jiří Rak. Těšíme se na společnou vycházku za přírodními i kulturními klenoty našeho kraje.

4. května 2019 se také bude konat Cykloden s Kola Brabec.
Na náměstí před Domem ČŠ proběhne 4. 5. od 9 do 19 hodin představení a testování kol a elektrokol, součástí bude i rodinný orientační závod ve spolupráci s pivovarem Falkenštejn a Schrödingerovým institututem.



5. 5. 2019

Hřebenovka České Švýcarsko a Lužické hory (západ)


Prohlídka části připravované Hřebenovky Českým Švýcarskem s odborným výkladem.
Průvodce Ing. Jiří Rak, doprava autobusem, pěší trasa celkem cca 12 km.
Plán trasy:
    8.30 Nová Huť – Stožec – Jelení skála – Nová Huť, pěšky 3,5 km
  10.30 přejezd do Růžové, výstup na rozhlednu Růženka, celkem 1,5 km
  12.15 přejezd na Hájenky, pěší trasa Hájenky – rozhledna Janovský vrch – Janov, občerstvení
  14.30 přejezd do Bynovce, výstup na Růžový hřeben a sestup do Ludvíkovic 7 km
  17.30 odjezd z Ludvíkovic
Nástupy do autobusu (při přihlašování, prosím, hlaste i místo, kde nastoupíte):
    7.00 Česká Lípa, před železniční stanicí
    7.20 Nový Bor, aut. nádraží (poblíž nástupiště směr Praha)
    8.00 Krásná Lípa, náměstí odjezd na Novou Huť
    8.10 Rybniště
Výstupy: autobus jede z Ludvíkovic:
17.50 Česká Kamenice, 18.10 Rybniště, 18.30 Krásná Lípa, 19.00 Nový Bor, 19.30 Česká Lípa
Na exkurzi je nutné se předem přihlásit, počet míst je omezený.
Tlumočení do německého jazyka zajištěno! Občerstvení je v rámci akce zajištěno v Janově. S sebou vhodné oblečení do terénu i pro případ deště!
Kontakt: Jarmila Judová, tel.:775 552 790,
jarmila.judova@ceskesvycarsko.cz.



5. 5. – 9. 5. 2019

Zájezd do termálních lázní ve Veľkém Mederu
Fotografie:
Líby Šaferové
Přátelé, došlo z technických důvodů ke změně ubytování. Ubytováni budeme v apartmánu Lali, poplatek za noc je 8 eur.
Prosím o zaplacení zálohy 15 eur za každého jednotlivce do 15.3.2019. Pokud se nepotkáme do té doby na nějaké akci, můžete eura nechat v cukrárně Monika a já si je vyzvednu u Monči. Odeslání peněz na Slovensko zajistím hromadně.
Majitelka apartmánu rezervaci potvrdila, odvoz z nádraží zajistí.
Pro velký úspěch listopadové návštěvy termálních lázní ve Veĺkém Mederu jsme se rozhodli tyto lázně znovu navštívit v květnu. Využili bychom slevové vlakové jízdenky a ubytování v soukromí, bez stravy. Ti, co nemají slevu na vlak, budou mít asi výhodnější cestu autem.
Cenové relace:
ubytování: 7 – 10€
vstup celodenní: 9€, senioři 7€
vstup na 3 hod.: 6/5€
sauna celodenní: 7€, 1 hod. – 5€, 3 hod. – 8€
V areálu lze pořídit jídlo od 3 do 6€, polévka 2 – 2,5€, káva 1,5€ apod.
Internetové stránky jsou zde.



16. 5. 2019

Hřebenovka Erzgebirge-Vogtland


Program:
- Krupka, prezentace sedačkové lanovky na Komáří vížku (odjezd v 9.30), krátká procházka na hřebeni s výhledy, lanovkou zpět
- městečko Gesing, oběd
- prezentace trasy Kammweg Gesing – rozhledna Gesingberg – letovisko Altenberg a jeho aktivity, celkem 6 km
- odjezd autobusu zpět z Altenbergu v 18.00
Odjezd autobusu na exkurzi:
Krásná Lípa 7.30, Děčín – před nádražím ČD 8.15.
Zastávky zpět v Děčíně a Krásné Lípě.
Průvodce: Ing. Jiří Rak a partneři z Tourismusverband Erzgebirge.
Na exkurzi je nutné se předem přihlásit, počet míst je omezený.
Tlumočení zajištěno! V rámci akce je zajištěno i občerstvení. S sebou vhodné oblečení do terénu i pro případ deště!
Kontakt: Jarmila Judová, tel.:775 552 790, jarmila.judova@ceskesvycarsko.cz.



18. 5. 2019

130 let rozhledny Vlčí hora






Pro rozhlednu na Vlčí hoře je letošní rok vskutku výjimečný. 18. května 2019 společně oslavíme 130 let, kdy byla postavena a uvedena do provozu. Je nejstarší rozhlednou ve Šluknovském výběžku a na svůj pokročilý věk vypadá velmi zachovale. Ve svém životě zažila opravdu mnoho. Dobrého, ale bohužel i zlého.

JAK TO TENKRÁT BYLO
V nejsevernějším koutě naší vlasti nad obcí Vlčí Hora vystupuje z krajiny tefritový vrch, který nese stejné jméno jako osada pod ním. Od pradávna lákal milovníky přírody k odpoledním výletům na jeho vrchol a to už byl pouze krůček k myšlence rozhledu ještě z větší výšky. A tak nejdříve byla na vrchol Vlčí hory vybudována přístupová cesta, následovaly lavičky, jednoduchý přístřešek a pomalu se rodil plán na novou rozhlednu.

VYNOSILI 20 TISÍC CIHEL
Roku 1887 postavili místní na vrcholu malou chatku (ta poté posloužila stavebním dělníkům a později se stala součástí zázemí rozhledny) a v r. 1888 začali budovat rozhlednu. 20.000 cihel a další stavební materiál vynesli na vrchol, aby pak podle projektu stavitele Hampla postavili čtyřbokou „fešandu“, která stojí dodnes. Rozhledna byla 12 metrů vysoká, nebyla „oblečená“ (dřevěné obložení bylo provedeno až v r. 1933) a neměla „čepici“ (původní otevřená plošina z kopií hradního cimbuří byla zakryta až o 10 let později). Tím se upravila výška rozhledny na dnešních 16 metrů.

ROZHLEDNU VYUŽÍVALO I VOJSKO A MÁLEM ŠLA K ZEMI
Mezi válkami fungovala rozhledna ke všeobecné spokojenosti návštěvníků. Po r. 1945 posloužila naší armádě jako protiletecká hláska, ale když ji vojáci v r. 1953 opustili, začala chátrat. Ti, kteří ji postavili, milovali a hojně navštěvovali, byli odsunuti nebo věkem ztráceli sílu, a tak rozhledna neměla své ochránce. V 60. létech minulého století sice přišla záchrana, ale pouze, dá se říci, symbolická. V r. 1967 byl pro část komplexu rozhledny dokonce připraven demoliční výměr.
Nicméně zázraky se dějí a díky nadšení několika jednotlivců, kteří pamatovali zlaté časy rozhledny a uvědomili si, že není možné otálet, vstala stavba doslova z popela. V roce 1972 byla opět zpřístupněna.

Pokračování o současnosti je zde.



19. 5. 2019

Letovisko Gohrisch – Bad Schandau
Letovisko Gohrisch – stolové hory Gohrisch, Papststein/Papežův kámen, Kleinhennersdorfer Stein – nádraží Bad Schandau, 12 km.
Odj. vlak Rbk 9.20 nebo Krásná Lípa 9.16 do Bad Schandau, odtud busem 244 do letoviska Gohrisch v 11.26.
Zpět odj. vlaku z BSch v 17.18, příjezd Rbk 18.34 nebo KL 18.32.
Zájemci, hlaste se Jiřímu Rakovi na e-mail: Jiri.Rak@ceskesvycarsko.cz.




8. 6. 2019

Pohádkový les, 34. ročník




Start: Křinické náměstí v Krásné Lípě, vestibul Aparthotelu Lípa
Trasa: 2 km 8.00–11.00
Trasa: 7 km 8.00–10.00
Ukončení v 14.30 hodin
Defilé a vyhodnocení pohádkových stanovišť v 15.30 hodin
Startovné: 30,- Kč/osobu Odměna: diplom, upomínkové předměty, sladkosti
Výtvarné dílny zdarma
Akce se koná za každého počasí. Podrobné informace v přiloženém letáku.
Pohádkové bytosti, hlaste se prosím Mikuláši Peterkovi na tel.: 602 482 239 nebo e-mail: mikulas.peterka@seznam.cz.



16. 6. 2019

Lesy pod Gohrischem – město Königstein
Lesy pod Gohrischem – stolové hory Pfafenstein/Knězův kámen a Quirl – město Königstein, 11 km.
Odj. vlak Rbk 9.20 nebo Krásná Lípa 9.16 do Bad Schandau, odtud busem 244 do zastávky Rozcestí k Pfaffensteinu v 11.26.
Zpět odj. vlaku z Königsteinu v 17.08, přestup v BSch v 17.18, příjezd Rbk 18.34 nebo KL 18.32.
Zájemci, hlaste se Jiřímu Rakovi na e-mail: Jiri.Rak@ceskesvycarsko.cz.




29. 6. – 6. 7. 2019

Zájezd na Slovensko
Upřesnění ze 11. 2. 2019:
Hlaste se Jiřímu Rakovi na e-mail: Jiri.Rak@ceskesvycarsko.cz.
Upřesnění ze 7. 2. 2019:
Vážení přátelé,
uhraďte prosím na číslo účtu: 3408431/0100 DPmD celou částku zájezdu na Slovensko, tj. 6 500 CZK, nejpozději do 31. 3. 2019.
Uveďte i Váš variabilní symbol /VS/, který je pro každého z vás uveden v tabulce zaslané mejlem. Pokud někdo změnil rozhodnutí a nepojede, sdělte to prosím hned!!! Děkuji.

Odjezd z Krásné Lípy ve 24.00 (půlnoc z pátku na sobotu), jízda zpět 6. 7. přes den.
Ubytování v chatě Baranec, Ždiarska dolina.
Stravování polopenze, tedy snídaně (lze si připravit svačinu na túru) a večeře.
Dvoulůžkové pokoje a čtyřlůžkové chatky.
Autobus po celou dobu k dispozici.
Plánované túry do Západních Tater, Vysokých Tater, Nízkých Tater, v případě ošklivého počasí alternativní výlety autobusem.
Cena 6 500,- Kč/os zahrnuje dopravu, ubytování, stravování a organizaci.
Výše zálohy a číslo účtu Dopravního podniku města Děčína bude sděleno později.
Jiří Rak

Změna 16. 11. 2018
Na zájezd se může přihlásit kdokoliv bez omezení do počtu 20 osob, další jako náhradníci. Je nutné nahlásit jméno, příjmení, datum narození, adresu bydliště, telefon, případně i e-mail, číslo cestovního dokladu (OP nebo pasu). Až budou známy další podrobnosti, dám přihlášeným osobně na vědomí.
Celkem má jet 36 osob.



3. – 5. 7. 2019

Za krásami jižní Moravy II


CENA: 2990,- Kč (záloha 1000,- do konce dubna, doplatek 31.5.)
   1. 2x ubytování v Domově mládeže Břeclav (centrum města), ve dvoulůžkových až třílůžkových pokojích
      (buňky se dvěma pokoji a sociálním zařízením)
   2. vstupy (jeskyně Blanických rytířů, Burianova rozhledna, zahrada smyslů, Sloupsko-Šošůvské jeskyně,
      zámek Rájec nad Svitavou, jeskyně Výpustek, Stará huť u Adamova, Brno hrad Špilberk – kasematy,
      bastion, rozhledna, zámek Valtice, Loucký klášter s ochutnávkou vín Znovín)
   3. doprava
Cena zájezdu nezahrnuje stravu.
ODJEZD: středa 3. červenec v brzkých ranních hodinách
Nástupní místa:
Děčín, Benešov n. Pl., Česká Kamenice, Krásná Lípa, Rumburk, Varnsdorf, Jiřetín pod Jedlovou, Svor
NÁVRAT: pátek 5. července v pozdních hodinách
PROGRAM:
Středa 3. 7. jeskyně Blanických rytířů, Burianova rozhledna, zahrada smyslů, zámek Rájec nad Svitavou,
   Sloupsko-Šošůvské jeskyně, Kostel Jména Panny Marie Křtiny
Čtvrtek 4. 7. jeskyně Výpustek, Stará huť u Adamova, hrad Špilberk (kasematy, bastion, rozhledna),
   Brno historické centrum
Pátek 5. 7. zámek Valtice, Letní pití vína & gastro festival, Loucký klášter s ochutnávkou vín Znovín,
   večerní Znojmo
Bližší informace a přihlášky:
Helena Doudová, e-mail: helenadoudova@seznam.cz, tel.: 777 622 963 volat po 20. hodině.


21. 7. 2019

Letovisko Leupoldishain – letovisko Bielatal
Letovisko Leupoldishain – Spanghorn - Nikolsdorfské stěny – Skalní labyrint – vyhlídka Bernhardstein – letovisko Bielatal, 10 km.
Odj.vlak Rbk 9.20 nebo Krásná Lípa 9.16 do Bad Schandau, přestup v 10.46 do Königsteinu, odtud busem 217 v 11.20 do zastávky Leupoldishain, Gemeindezentrum.
Zpět odj. autobusu z Bielatal, Reichstein v 16.18 do Königsteinu (příj. 16.46), vlakem z Königsteinu v 17.08, přestup v BSch v 17.18, příjezd Rbk 18.34 nebo KL 18.32.
(Nebo z vlakem z K. v 17.39 do BSch, dále vlakem Letní kometa v 18.04 do Děčína a vlakem v 18.35 do KL příj. 19.42, a Rumburka, příj. 19.50)
Zájemci, hlaste se Jiřímu Rakovi na e-mail: Jiri.Rak@ceskesvycarsko.cz.




3. 8. 2019

Letovisko Bielatal – Cunnersdorf
Letovisko Bielatal – vyhlídky Lampertsstein, Spitzer Stein, Katzstein – Cunnersdorf, 13 km.
Odj. vlak Rbk 7.28 do Bad Schandau, přestup v 8.46 do Königsteinu, odtud busem 217 v 9.20 do zastávky Bielatal, Reichstein (9.45).
Zpět odj. autobusu ze stanice Cunnersdorf, Erbgericht v 16.24 do BSch (příj. 17.06), vlakem z BSch v 17.18, příjezd Rbk 18.34.
Zájemci, hlaste se Jiřímu Rakovi na e-mail: Jiri.Rak@ceskesvycarsko.cz.




15. 9. 2019

Lesy pod Sněžníkem – Švýcarský Mlýn
Lesy pod Sněžníkem – vyhlídka Grenzplatte – Skalní město u Ottomühle – Herkulovy sloupy – Švýcarský Mlýn, 14 km.
Odj. vlak Rbk 7.28 do Bad Schandau, přestup v 8.46 do Königsteinu, odtud busem 217 v 9.20 do zastávky Rosenthal, cesta na Sněžník (10.02).
Zpět odj. autobusu ze stanice Švýcarský Mlýn v 16.13, do Königsteinu (příj. 16.46), vlakem z Königsteinu v 17.08, přestup v BSch v 17.18, příjezd Rbk 18.34.
(Nebo z vlakem z K v 17.39 do BSch, dále vlakem Letní kometa v 18.04 do Děčína a vlakem v 18.35 do KL příj. 19.42, a Rumburka, příj. 19.50).
Zájemci, hlaste se Jiřímu Rakovi na e-mail: Jiri.Rak@ceskesvycarsko.cz.




6. 10. 2019

Dolní Žleb – Schöna/Hřensko
Dolní Žleb – vodopád a rokle Klopotského potoka – skalní vyhlídky Zirkelstein a Císařská koruna/Kaiserkrone – nádraží Schöna/Hřensko, 11 km.
Odj. vlak z Rbku 9.20 nebo Krásné Lípy 9.16 do stanice Dolní Žleb, příj. 11.02.
Zpět odj. vlaku ze stanice Schöna v 17.00, příjezd Rbk 18.34 nebo KL 18.32.
Zájemci, hlaste se Jiřímu Rakovi na e-mail: Jiri.Rak@ceskesvycarsko.cz.




Již proběhlo

18. 4. 2019

Kutná Hora II
Fotografie:
Iva Šafuse




13. 4. 2019

Okolo Prysku
Fotografie:
Jaromíra Petružálka
Ilony Řechtáčkové
Líby Šaferové
Předpověď počasí nebyla moc příznivá – opět se nám vrátila zima, přesto se na Vlastíkově akci sešlo 18 turistů, z toho čtyři děvčata přijela z Děčína a jedna naše příznivkyně až z Litoměřic.
Z Horní Kamenice jsme se vydali kolem Břidličného vrchu ke Střednímu vrchu (593 m n. m.), kterému se pro jeho vzhled přezdívá Matterhorn Lužických hor. Pokochali jsme se pohledy do všech světových stran, doplnili tekutiny a pokračovali v cestě.
Čekalo nás klesání do Prysku – vesnice, která v roce 2016 získala titul Vesnice roku Libereckého kraje. Kolem ní je vyznačen téměř desetikilometrový okruh, jehož část jsme absolvovali. Pobavili jsme se i na Meixnerově pohybové stezce, jejíž některá sportovní zařízení jsme i otestovali. Moc se nám líbilo místní značení.
Konečně jsme u obecního kiosku u požární nádrže, kde Vlastík zamluvil občerstvení. Po 11 km už nám docházely síly – jsme po té divné zimě unavení a ještě moc nerozchození – a na slibované výhledy od altánků se nikomu nechce jít.
Jsme rádi, že nás přišla přes kopec z Kamenického Šenova pozdravit Jitka a že dorazila i Lída, která spěchala ze školení redaktorů.
Moc se nám nezamlouvala představa, že s plnými žaludky budeme spěchat na vlak do Mlýnů, a tak jsme byli vděčni za nabídku Lídy, že nás odveze autem do Horní Kamenice.
Sladkou tečkou byl nákup pečiva a dortíků v Pekárně U Martina.
Děkujeme Vlastíkovi, že s námi slíbený výlet absolvoval, a doufáme, že bude brzy zase fit.
Líba Šaferová



9. 4. 2019

Bad Schandau a okolí
Fotografie:
Líby Šaferové
V úterý 9. dubna se uskutečnila odborná exkurze destinačního fondu OPS České Švýcarsko do Saského Švýcarska, kterou vedl Jirka Rak spolu s Danou Štefáčkovou. Zúčastnilo se jí na 50 lidí – starostů, pracovníků cestovního ruchu, majitelů hotelů i jiných ubytovacích zařízení a 4 zástupců z našeho KČT (Alenka, Eva, Pavel a já).
Proběhlo setkání se starostou Bad Schandau, poté s Partnerem národního parku – majitelem hotelu v Krippenu a nakone s majitelem Kräuterbaude v Hinterhermsdorfu, také Partnerem národního parku. Všude nás seznámili se svojí prací, a tím nemyslím jen informace o podnikání, ale dobře nás i pohostili.
To vše bylo proloženo vycházkami – z vysunuté lávky v Ostrau jsme se pokochali výhledy na Bad Schandau, totéž jsme si zopakovali i na další vyhlídce z plošiny u výtahu, vyfotili jsme si živého rysa ostrovida. Sestoupali jsme do Bad Schandau, nahlédli do kostela, abychom si z grafu na zdi připomněli hrůzné povodně.
Na nábřeží Labe už na nás čekal autobus, aby nás vyvezl k dalšímu turistickému cíli. Projíždíme okrajem Sebnitz, na obzoru se tyčí rozhledna Tanečnice a řidič nás opět pouští ven na poslední vycházku. Z obce Saupsdorf se vydáváme poli k roklím a do skal. Krásná vyhlídka na Malém kameni, pak scházíme po schodech do Křinického údolí a opět několik schodů vzhůru a před námi je nádherná skalní brána (dvoubrána) nesoucí název Kleinsteinhöhle – malá skalní jeskyně. Je to druhá největší skalní brána v Saském Švýcarsku. Křinickým údolím se vracíme zpátky domů.
Jirka si zaslouží nejen poděkování za krásně a fundovaně připravenou EXKURZI, ale i pochvalu za tlumočení.
Liba Šaferová



31. 3. 2019

Drážďany – kouzlo orchidejí
Fotografie:
Ilony Řechtáčkové
Martina Turnovského


Z různých koutů jsme nastřádali bezmála třicet natěšených výletníků. Z jiskrné a teplé předpovědi počasí se vyklubal podmračený trochu studený den, ale ani kapka, takže dobrý.
Abychom naplnili hned zkraje účel cesty, vypravili jsme se na výstaviště, kde nás přivítala hala plná návštěvníků, protože bylo těsně před otevřením. Prohlídka byla individuální, takže se každý věnoval, co ho zrovna zaujalo. Hlavním šlágrem bylo samozřejmě orchidejové šílenství, jedna krása, kam oko dohlédlo. Jsem jejich veliká milovnice a letitá sběratelka, tak jsem se kochala zejména zvláštnostmi a pěknými uskupeními a aranží. Příjemná podívaná byla i na fontánu, nad níž byla na kochání se malá teráska.
V ostatních prostorech byl pelmel všeho možného, nebylo lehké se vymanit nabízečům různých kráječů, udělátek do kuchyně i zahrady, ale řekla bych, že jsme odolali všichni, protože k tramvaji nenesl nikdo nic objemného!
Povozili jsme se krásnou vilovou čtvrtí, opět jsme vystřídali skoro všechno, čím se lze přepravit i přes několik mostů a bonbonkem byla plavba přívozem. K němu jsme se dostali přes krásnou louku, je to ve městě velice neobvyklé. Jaro je tu v daleko větším rozpuku než v našem severním koutku, neslunečný den rozveselily růžově, bíle a žlutě kvetoucí stromy a keře.
Kolem Zwingeru se sousední Semperovou operou jsme pokračovali k zámku. Měli jsme veliké štěstí, že jsme se trefili do jednoho ze čtyř dnů v roce, kdy je vstup zdarma. Rezidenční zámek ať už zvenku nebo zevnitř je překrásný a je až neuvěřitelné, že doslova povstal z popela. Ve třech patrech jsme zhlédli překrásné exponáty nedozírné hodnoty, ať už se jednalo o šperky, mince, zbraně ve zbrojnici nebo galerie. Nejvíce nás zaujala Turecká komora, nakonec podle fotografií můžete posoudit sami. Přes náměstí, kde jsme se pokochali opět pohledem na historické domy a kostel Frauenkirche (bingo, zase zavřeno – koncert), jsme došli ještě krátce zhlédnout Knížecí průvod, který je zajímavý tím, že je složený z desítek tisíc porcelánových kachlí.
Tím náš výlet končil a vydali jsme se k nádraží, odkud nás expresní vlak dovezl za hodinku až do Děčína a pak s přestupem domů. Co říct závěrem? Drážďany nikdy nezevšední, aspoň pro mne jsou vždy velikým svátkem a byla jsem mile překvapená klidnou a milou atmosférou. Říká se, že jsou navštěvovány se stejnou intenzitou jako naše Praha nebo Český Krumlov, ale tady se mi nestalo, aby mne dav nesl někam, kam nechci, žádný strkanice ani ohrožování buď průvodcovským deštníkem nebo tyčemi na focení. A není až tak důležité všechno vědět a všude trefit – stačí mít dobrého kamaráda, viď, Jirko – takže za všechny velký dík a zase někdy někde.
Ilona Řechtáčková



31. 3. 2019

Brigáda – studánka Blažena
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jitky Štraubové
V sobotu se otvíraly Prameny Křinice a jelikož už jaro klepe na dveře a vše září čistotou, rozhodla jsem se vyhnat zimu společně s nepořádkem i ze studánky Blažena. Byla hodně zapadaná listím a odtokové kanály ucpané právě listím. Vše jsem vyhrabala a voda už vesele tekla. Vzhledem k bohaté zimě má silný proud. Krásu místa umocňuje nový set na odpočinek. Škoda jen, že asi ani letos vzhledem ke kůrovcové a větrné kalamitě nedojde k její opravě od Lesů ČR. Zasloužila by si to. Její odtokový kanál je celý prohnilý. Uhrabala jsem ještě okolí a Jindra se pustil do opravy dvířek. Až bude pěkné a teplé počasí, ještě se provede nátěr. Jarní úklid provedla i Jitka Peterková a Soňa Síčová na Pěticestí. Tak ať jaro září na dalších našich stanovištích.
Jitka Štraubová

30. 3. 2019

Otvírání pramenů Křinice
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jaromíra Petružálka
Ilony Řechtáčkové
Líby Šaferové
Ivo Šafuse
Sobotní obloha byla krásně modrá a slunečná – jaro se nenechalo zahambit. A tak se na náměstí v Krásné Lípě v 10 hod. sešla velmi početná skupina nadšenců, kteří se rozhodli zúčastnit již 28. ročníku OTEVÍRÁNÍ STUDÁNEK. Mezi přítomnými bylo i mnoho dětí, a tak mi Jitka P. pomohla najít velmi šikovnou slečnu Aničku, která mně pomůže studánky odemknout.
Přítomné vřele přivítal vedoucí výletu Mikša a všichni v počtu 63 účastníků za ním vyrazili po modré turistické značce k pramenům Křinice. Cesta se klikatí mezi domy, pak nás vede kousek po hlavní silniční komunikaci. Za krátkou chvíli však odbočujeme k rybníku Klabeček, kde nás čeká smutný pohled – výsledek středeční brigády nebyl vidět, válelo se zde několik odhozených odpadků. Od rybníka pokračujeme již po lesní cestě až ke studánkám. Zde už čekalo mnoho dalších příznivců z okolních měst a městeček. Kamarádi Jindra a Standa rozdělali ohníček, který byl obklopen skupinkou hladovců s připravenými vuřtíky.
Těším se, až se k nim přidám, ale nejprve nás čeká příjemná povinnost – odemknout studánky. Mikša nás seznámil s historií studánek a Andulka je v průběhu davové recitace básně "Křišťálová studánka" odemkla připraveným klíčem.
Jaro bylo přivítáno 153 účastníky, studánky odemčeny, vuřty snědeny, pohárky s dobrými moky vypity a lidé se pomalu rozcházeli za vlastním programem. Uhasili jsme oheň a také vyrazili za vlastním programem. Kam? No přeci do pivovaru na zasloužené pivko. Díky všem, kteří přišli, Mikšovi za organizaci a brigádníkům za úklid.
Lída Hanzlíková

Nádherné sobotní ráno zvalo všechny přátele turistiky na výlet ke studánkám – pramenům Křinice. Tato krásná říčka, která spolu se Sprévou pramení v našem Šluknovském výběžku, než odvede vody do Německa, protéká Krásnou Lípou, Kyjovským údolím a po 40 km se vlévá u Bad Schandau do Labe.
Každoročně poslední březnovou sobotu se zde u pramenů schází stále více lidí. Letos to odhadem bylo přes 150 účastníků, mezi nimiž bylo k naší radosti hodně dětí.
Mnozí to pojali jako druhý jarní pochod (ten první byl před týdnem v Dolní Poustevně) – ze všech světových stran přicházeli turisté. Od východu přišla první velká organizovaná skupina Varnsdorfských (25), od jihu přes Světlík přišli Hornopodlužští (30), od západu nejpočetnější skupina z Krásné Lípy (63) a ze severu od Rumburka několik skupinek individuálních.
Také bychom mohli tuto akci nazvat "Setkávání", kde každý druhý se znal s každým třetím, až jsme se poznali všichni. Zastoupeny byly mnohé okolní obce z Děčínska i Českolipska. Jako nejvzdálenějšího účastníka jsem pozdravila Jindru ze Škrdlovic (u Žďáru nad Sázavou) a Jitku, naši kamarádku z Litoměřic, která nevynechá žádnou klubovou akci.
Děkujeme Mikšovi nejen za ohýnek, na kterém jsme si opekli buřtíky, ale i za celou akci.
P.S. Zapomněla jsem na krátký komentář k mým fotografiím. Před sobotní akcí proběhl úklid kolem studánek, při kterém Pavel našel vývrat se směrovkou ke třem pramenům. Jako dobrý hospodář při další návštěvě směrovku odšrouboval a připevnil na vedlejším stromě. Děkujeme mu za to.
Líba Šaferová

29. 3. 2019

Brigáda – studánka Hanička
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jaro se hlásí všemi dostupnými prostředky a my pomalu odklízíme drobné pozůstatky po podzimu a zimě. Nejinak tomu bylo v pátek u studánky Haničky. Na sobotní otvírání pramenů Křinice za námi přijeli ze Škrdlovic a Prahy kamarádi Jindra se Standou, přivezli tolik očekávaný krmeleček pro zvěř. A tak se spolu s Mikšou ke studánce vypravili krmelec nainstalovat. Při té příležitosti Jindra opravil u boudičky poškozená dvířka, Mikša vyčistil odtokový kanálek od napadaného listí a uhrabal okolí studánky. Děkuji jim za pomoc. Už se těším, až za slunečného počasí vyrazím krmelec natřít, provedu potřebnou údržbu střechy boudičky a vyčistím od větví spojovací linku.
Lída Hanzlíková

27. 3. 2019

Brigáda u pramenů Křinice
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Sníh nám roztál, jaro se hlásí o slovo a probouzející se příroda o důkladnou jarní očistu. A tak se ve středu na náměstí v Krásné Lípě sešla parta osmi dobrovolníků. Vybaveni hráběmi, lopatami, košťaty a prázdnými pytli na odpad jsme se dvěma auty přesunuli k pramenům Křinice, abychom toto krásné místo zvelebili.
Zde jsme si rozdělili rajóny plni smutného očekávání, jaké poklady si letos z lesa odneseme. Ale nutno pochválit letošní bohatou sněhovou nadílku, která neumožnila bezproblémový vjezd auty do lesa a tak příroda zůstala odpadky téměř nepolíbena. Větší nepořádek napáchala vichřice. Nejzajímavější úlovek přinesla Eva. Přišla obohacena o nástavec na vysavač i s trubkou - jo, dobrá hospodyňka pro potřebné nářadí k úklidu i do lesa zaskočí. Soňa zametla okolí studánky v altánu, Jitka P. omyla všechny lavičky a stůl, Eva s Pavlem uklidili cestu k silnici, Jitka Š. s Lídou vyčistily studánky, štěrkové cesty a odstraněním větví a šišek pomohly proudícímu potůčku. Mikša odklidil polomy větví po vichřici, založil ohníček na očekávané opékání vuřtů a Míra v průběhu úklidu připravil tolik potřebné klacky na opékání. Společnými silami jsme uklidili úsek od hlavní silnice Krásná Lípa – Studánka, prameny Křinice, cestu a okolí rybníka Klabeček.
Posilněni dobrou svačinkou a s dobrým pocitem pocitem po vykonané práci jsme se rozjeli do svých domovů. V sobotu se však zase sejdeme, a tak přeji všem krásné počasí a pěkný zážitek.
Lída Hanzlíková

23. 3. 2019

Jarní sraz turistů Děčínska (59. ročník)
Fotografie:
Standy Leše
Jaromíra Petružálka
Ilony Řechtáčkové
Na sobotní turistický sraz do Dolní Poustevny dorazila početná parta krásnolipských turistů a jejich příznivců. Na turistické základně probíhalo bouřlivé vítání s přáteli z Rumburka, Varnsdorfu, z Německa i od jinud. Pořadatelé připravili dvě výletní trasy, 2 a 10 km. Dále možnost bohatého občerstvení – obligátní párky, pivo, káva a limonáda zcela zastřela na podobných akcích nevídaná rarita, a sice pravá nefalšovaná prdelačka za opravdu lidovku 20 Kč. V propozicích slibovaný oheň na opékání uzenin z vlastních zásob skutečně hořel a opět nevídaná rarita, desítky připravených kovových vidlic a klacků pro zájemce z řad účastníků. Bylo nás 29 i s přáteli z Německa.
Na prezentaci nás uvítalo trio turistického staršího dorostu z "poustevenské líhně", předali nám účastnické listy a srdečné pozvání na naše Otevírání studánek. Bylo to příjemné pohlazení po duši to poznání, že se o nás ví. Prohlédli jsme si výstavku propozic a pamětních listů z dob dávno minulých. Mnohé z nich máme uloženy ve svých osobních archivech i my. Například ten pěkný krásnolipský z roku 1985. Po 11. hodině se ujal slova předseda pořádajícího klubu Jarda Leksa,který přivítal účastníky a popřál všem příjemně prožitý den. Se svou zdravicí vystoupili i předseda ústecké oblasti Honza Eichler a senátor Zbyněk Linhart.
Po slavnostním úvodu jsme byli rozděleni nejdříve na "dvoukiláky" a "dekakiláky". Dvoukiláci šli na krátkou prohlídku města a dekakiláci, kterých bylo podstatně víc, byli rozděleni do čtyř nestejně početných skupin. Každá z nich měla svého visačkou označeného průvodce a postupně se vyráželo směr Sebnitz.
Sebnitz je přívětivé okresní město, rozkládající se v údolí řeky Sebnitz, s početnými kulturními a historickými památkami. Proslulo hlavně výrobou umělých květin a jak nám vyprávěla naše příjemná paní průvodkyně, v roce 1900 se touto výrobou ve městě živilo několik tisíc domácích dělníků. Prošli jsme Tržní náměstí s kašnou a zajímavými městskými domy, dále okolí zavřeného evangelicko-luterského kostela sv. Petra a Pavla ze 13. století. Z vyhlídky jsme viděli další kostel, tentokrát římskokatolický Povýšení sv. Kříže z 19. století. Z dalších zajímavostí architektonický skvost areál místního gymnázia, viadukt 150 m dlouhý a 21 m vysoký, ještě zavřené muzeum Tillig Modellbahn (muzeum železničních modelů), Afrika haus i dům "Německá umělá květina". Vše se otevírá až v dubnu, takže návštěva někdy příště. Ale přes okna jsme viděli největší hedvábnou růži na světě. Její květ má průměr 1,5 m, vysoká je 370 cm a váží přes 10 kg. No prostě úctyhodné umělecké dílo. Bylo toho k vidění hodně, nelze vše popsat, od toho je průvodce (tištěný). Ještě zmíním výstup na kopec Finkenberg s chatou Finkenbaude s překrásnou vyhlídkou a město pod námi a také na blízký ski areál Buchberg s večerním lyžováním.
Při zpáteční cestě se připojujeme ke skupině, kterou vede Jarda Leksa a k mnoha krásným zážitkům přibývají další. Přechod veliké čerstvě pohnojené louky, nezapomenutelný čichový zážitek, prostě smrad jak v českým kravíně. Naše cesta vedla i kolem rybníka, kde právě probíhal výlov. Hasiči, rybáři, diváci, pět kádí s vodou, ale bez ryb. V jedné kádi se evidentně bálo asi osm ryb, no pro začátek dobrý. Pokračujeme k hranici kolem Urzeitparku (pravěký park) se 400 plastikami prehistorických oblud a příšerek a už jsme na naší straně, kde nás vítá vietnamské květinové korzo. Za pár minut nás vítá útulná restaurace Fajnšmekr, chvíli posedíme, doplníme vypocené tekutiny (pitný režim neradno zanedbávat), prodiskutujeme zážitky. Při loučení zulíbáme známé i neznámé tváře, potřeseme množstvím pravic a razíme směr nádraží.
Kamarádi "Poustevňáci", díky za krásné zážitky, za nádherné počasí – je vidět,že vás má sv. Petr v mimořádné oblibě. Erudovaní průvodci byli ozdobou všech čtyř skupin, těch zajímavých informací bylo tolik, že bych musel ovládat těsnopis, abych to vše zaznamenal. Ale i tak zařazujeme dnešní den do námi zavedené kategorie "výlet snů"!
Standa Leš

16. 3. 2019

Praha, jak ji neznáte
Fotografie:
Standy Leše
Ilony Řechtáčkové
Martina Turnovského
Míly Wisinové
Slibovaný název výletu předčil očekávání a byl natolik nabitý pestrostí cílů a informacemi, že nejsem schopna je ze sebe vysypat. V sympatickém konečném počtu jedenácti lidí jsme začali bojem s dráhou a časem, kdy naše peripetie skončily pohodlíčkem v EC rychlíku přímo na objednávku a sortimentem různých jízdenek a slev jsme průvodčího asi vyškolili líp než ČD.
První šmejdění se odehrálo labyrintem známých i neznámých pasáží, které mají svá tajemství a zákoutí, leckde sídlí i divadla a kina. Překvapením kousek od ruchu Václaváku je oáza klidu a krásy Františkánská zahrada se sousedstvím kostela Panny Marie Sněžné, který jsme v závěru procházky navštívili. S krátkou zastávkou na největším Karlově náměstí s Faustovým domem a nemocnicí jsme se přesunuli na Karlov, který je sídlem několika nemocnic, kdy nejvíc zaujme cihlová stavba porodnice U Apolináře, odkud jsme pokračovali do areálu bývalého kláštera s přilehlým kostelem, momentálně zde sídlí Muzeum Policie ČR. Prošli jsme se po opraveném bastionu s pěknými výhledy na Vyšehrad, Nuselský most a okolní pražské čtvrti. Sestoupali jsme na Albertov, kde je několik vysokých škol a kde je umístěna i pamětní deska připomínající historické listopadové události roku 1989.
Nastal čas oběda, pro který jsme zvolili restauraci na Betlémském náměstí v sousedství Betlémské kaple a Náprstkova muzea. Po zastavení v cukrárně jsme se svezli na Újezd a vyjeli lanovkou na Petřín. Prošli jsme pár výhledových míst s panoramaty Pražského hradu a malostranských střech a příjemnou procházkou se vydali Kinského zahradou. Zastavili jsme se u karpatského kostelíku sv. Michaela, který v roce 1929 věnovali Praze Rusíni a byl rozebrán a převezen. Park je pěkně upravený, k vidění jsou jezírka, kaskády a začíná se klubat jaro v podobě rozvíjející se zlatice a žlutých trsů narcisek.
Nechci zahlcovat výčtem všech viděných kostelů, muzeí, domů, mostů, parků a zahrad. Ke všemu jsme dostali i historický výklad. Dostali jsme se do uzounkých tajuplných uliček, kde nebyla ani noha, a jejich krásu jsme si mohli užít bez strkanic. Dvakrát jsme „lízli“ Staroměstské náměstí – jednou busem a podruhé po svých, to byla pumelice přelidněnosti po tom, co jsme si užívali krásných míst bez davů se selfie tyčemi. Beze zbytku jsme využili takřka všech možných dopravních prostředků (metro, tramvaj, autobus, lanovka, vlak). Jedinou kaňkou bylo počasí, až na nepatrnou asi půlhodinku kolem třetí hodiny, takřka neustále mrholilo. Ale i přesto jsme prožili opravdu neobvyklý výlet v Praze a jsem pevně přesvědčena, že skutečně žádný z nás ji takhle neznal. Není nad rodilého průvodce!
Takže, Jirko, díky za pěkný den plný nových zážitků a informací.
Ilona Řechtáčková

9. 3. 2019

Výlet k MDŽ
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Ilony Řechtáčkové
Již tradičně druhou sobotu v měsíci březnu připravuje krásnolipský klub turistů krátký poznávací výlet do blízkého okolí, tentokráte k připomínce již 111. výročí Mezinárodního dne žen.
Letošním cílem byly Mikulášovice. Přes sychravé a deštivé počasí i chybějící včasné informaci o akci v klubové skříňce se sešlo na autobusové zastávce v Mikulášovicích střed 16 účastníků. Někteří přijeli autobusy, ostatní auty. Za deště jsme se přesunuli do místního informačního střediska. Zde nás mile přivítal jeho provozovatel Tomáš Fusek. Kromě prohlídky infocentra nám umožnil prohlídku nožířského muzea. Kterého člověka mužského pohlaví nenadchnou nože? Před našimi zraky defilovaly nože všech velikostí a tvarů od legendární rybičky, vyvolávající vzpomínky na mládí, po nože složené z mnoha účelových nástrojů, až po dýky.
Ve stejné budově sídlí ještě dílna Skloluxusu paní Simony Machorkové, která nás přijala ve své provozovně s moravskou vřelostí. Trpělivě nám předváděla všechny své dovednosti a popsala své aktivity. Kromě práci se sklem se věnuje keramice a další umělecké činnosti až po zdobení nožů. Své umění předává formou zájmových kroužků dětem. Zájemci si mohli zakoupit produkty, které měla obě zařízení v nabídce.
Další zastávkou byla městu dominující impozantní stavba chrámu sv. Mikuláše. Přivítal nás Mgr. Roman Klinger. Věcný a srozumitelný přednes prozrazoval jeho profesi učitele. Nadstandardně nás seznámil s historii kostela. Dozvěděli jsme se mimo jiné, že kostel je římsko katolický, jeho předchůdce byl v Mikulášovicích zmiňován k roku 1445 a byl zřejmě založen s vesnicí ve druhé polovině 13. století. Novější svatostánek byl postaven v letech 1551 až 1555, jako renesanční prošel barokizací a rozšířen byl mezi roky 1694-1695. Současná stavba pochází z let 1750-1751 a od roku 1958 je objekt kulturní památkou.
Vzhledem k tomu, že Mikulášovice byly velmi průmyslové, odráželo se to na množství obyvatel. V roce 1869 měly 5 228 obyvatel, v roce 1910 již 7 025. Kostel byl při stavbě dimenzován vizionářsky s perspektivou zvyšování počtu obyvatel. Nepočítalo se ale s poválečným vysídlením původního obyvatelstva. Proto jsou jeho rozměry tak impozantní. Trojlodní barokní kostel je dlouhý 50 m, široký 20 m a 18 m vysoký. Kostelní věž je vysoká 60 m. Autorem stavby je lipovský stavitel Zacharias Hoffmann. Převážně pozdně barokní a rokokové zařízení pochází z druhé poloviny 18. století a bylo doplněno v průběhu 19. století. K nejcennějším částem mobiliáře patří bohatě zdobený hlavní oltář, dokončený roku 1766, s obrazem svatého Mikuláše od Johanna Lucase Krackera, několik bočních oltářů, kazatelna z roku 1758 a varhany z roku 1901, které mají 2 166 píšťal. Zvuk varhan nám průvodce předvedl.
Fundovaný průvodce nás ještě seznámil s historií místní hvězdárny lékárníka Adolfa Krauseho a historií Císařského domu (čp. 2), majitele Franze Zachariase Römische, ve kterém 20. září 1779 přenocoval císař Josef II. Charismatický rétor nás seznámil s celou historii rodu Römische. A v závěru exkurze nás upozornil na pomník císaře Josefa II., zřejmě jediný, který přečkal do dnešní doby.
Závěrečné posezení bylo domluveno v restauraci U Vladaře. Nabídka i jejich kvalita nikoho nezklamala. Poseděli jsme v přátelské náladě umocněné přehlídkou letos doporučeným oděvním doplňkem šálou, šátkem nebo kšandami. Úchvatná byla jako vždy Eva.
Poděkování všem za společnost.
Václav Hieke

3. 3. 2019

Drážďany
Fotografie:
Ilony Řechtáčkové
Martina Turnovského
Tentokrát jsme byli směska ze všech možných koutů našeho výběžku, včetně nám již známého pána z Ebersbachu. S jízdenkami Labe-Elbe jsme s přestupem v Bad Schandau dojeli v pořádku do Drážďan. Nutno říci, že v tomto případě i samotná cesta je cíl, protože je pořád na co koukat a ani stejné pohledy nezevšední, tolik je to krásné. Před Panometrem jsme chvilku posečkali na otevření a individuálně jsme se věnovali prohlídce. Už jenom čtení historie na informačních panelech vyvolávalo mrazení, takže další jímavé pocity při zhlédnutí expozice Drážďany v r. 1945 po bombardování nelze ani specifikovat. Je určitě důležité tuto skutečnost připomínat jako memento pro budoucí generace, ale tu hrůzu už nechci nikdy vidět. Vloni jsme zhlédli expozici Baroko a to byla jedna veliká radost, to byl ruch a život, plno postav, zvuků a slunce.
Zbylo trochu času na procházku na náměstí s dominantou Frauenkirche. Na tu mám smůlu – kdykoliv se mihnu kolem, tak je buď mše, nějaká akce nebo pauza, tak se snad někdy poštěstí a vyšplhám se nahoru, jestli to tedy ještě zvládnu!
Vlakem jsme směřovali k dalšímu cíli, kde jsme se měli setkat s naším německým kamarádem, který místo Drážďan zvolil pěší výlet s tím, že se setkáme na zámku. Už abychom se s ním zase někdy setkali, protože jsem napnutá jak kšandy, jak vlastně dopadl. Vlak měl totiž větší rychlost než nastavená „plechová huba“, takže když jsme prosvištěli stanicí na znamení, tak to zahlásilo, že máme zmačknout tlačítko. Nabídku vystoupení na další stanici jsme odmítli, protože přesunem pěšky bychom nestíhali spoj domů. Tak jsme pokračovali do další stanice Geising, součásti města Altenberg. Kromě nás se z vlaku vykutálelo několik masek všeho druhu, takže jsme se stali součástí právě začínajícího masopustního průvodu. Sice za vstupné, ale stálo to za to. Jejich tradice nemá pevně dané postavy, takže se prezentovalo všechno možné od pohádkových bytostí přes ekologii a další témata. Tam, kde postávaly děti, rozhazovaly se různé bonbóny a pamlsky a celá obec byl vyzdobena balónky a i lidé v oknech měli aspoň malé kloboučky na hlavách.
Vlakem jsme dojeli až do Altenbergu a stihli jsme malou procházku „zimou v plném proudu“: ještě i vánoční výzdoba, na sjezdovkách lyžaři a všude samozřejmě sníh. Vítr profukoval do morku kostí, tak nás absence autobusu v čase odjezdu dost silně znervóznila, ale doufali jsme, že snad smůlu už máme vybranou. Z Teplic už jsme s přestupy dojeli vlakem až domů. Na zámek se snad dostaneme jindy a to barevné veselí nám to určitě vynahradilo.
Ilona Řechtáčková

1. – 3. 3. 2019

Návštěva v Práznovcích
Fotografie:
Jany Drobečkové
Mikuláše Peterky
Naši slovenští přátelé nás pozvali na 20. ročník "Pochovávanie basy". Vyrazili jsme v pátek v 7 hodin z Krásné Lípy v počtu 8 účastníků. Měli jsme k dispozici úžasné vozidlo od krásnolipských hasičů, které svým vnitřním pohodlným prostorem by klidně strčilo do kapsy kdejaký moderní autobus. Krásnou Lípu reprezentoval pan starosta Jan Kolář a místostarostka Jana Drobečková, s ohledem na další spolupráci mezi městy. Za náš klub členové výboru Mikša Peterka, Václav Hieke s manželkou Alenou, Eva Steckerová, Jitka Štraubová a Lída Hanzlíková (nejaktivnější nováček v loňském roce).
Cesta utíkala dobře, dokonce i slavná D1 byla bez komplikací. A stále beze změn, drnkající. Nechyběla zastávka na kávu a oběd. Kolem 16. hodiny jsme byli v Topoľčanech u ubytovny SOU. Tam na nás čekali kamarádi Paľo, Anička a Olina s krásnými růžemi. Samozřejmě pro nás, baby. Pomohli s ubytováním na místní ubytovně s velmi milou paní vrátnou.
Po krátkém odpočinku jsme v 18 hodin měli sraz v kulturním domě v Práznovcích, kde vrcholily přípravy na sobotní Pochovávánie basy. I přes hodně práce, kterou s přípravami měli, a po celodenní zabijačce se nám věnovali a večerní posezení byl naprostý luxus. Kamarádům jsme také předali dárečky. Připadali jsme si jako v ráji. Neskutečné dobroty se nám hrnuly na stůl. Výborná kapustnica, žebrácká kaše, různé druhy jitrniček, jelítek, klobásek, žebírek, velice chutné domácí zelí , okurčičky, luxusní chleba-osuch, no nemělo to chybu. Místní hruškovice, broskvovice, slivovice, meruňkovice, atd. Skvost... No, dosud jsem si myslela, že jsem abstinent, chyba lávky. Kamarádi ze Slovenska neznají slovo abstinent, neochutnat znamená urazit je.
Přivítání bylo vřelé a milé. Následně jsme si prohlédli se starostou Dušanem Machem a místostarostou Paľo Jančekem obecní úřad. Oba dva jsou velkými tahouny klubu. I zde na nás čekalo tekuté občerstvení, stejně tak jako v místní hospůdce, kdysi hasičárně. V současnosti se už staví nová. Byl to opravdu pěkný večer. A jelikož průvod masek měli už minulý týden a my jsme masky vezli, udělali jsme si ještě večer soukromou párty v maskách. Spát se šlo hodně po půlnoci.
V sobotu, po hezky připravené a vydatné snídani našimi přáteli, jsme se starostou Dušanem vydali do nedalekého Velkého Klíža. V části Starý Klíž jsme se mohli s průvodcem pokochat pohledem na repliku domu spisovatele Ladislava Ťažkého a výstavními roubenkami, některé se i pronajímají k rekreaci. Součástí je divadlo a hospůdka, kde se konají soukromé akce, svatby. Pěkný výhled byl na kostel svatého Michaela Archanděla z roku 1130. Dále jsme se prošli po náměstí v Topoľčanech a najedli se v místní restauraci. S plnými bříšky jsme uvítali popolední klid na lůžku, který většina z nás prospala.
V půl sedmé jsme odjeli do kulturního domu v Práznovcích, který byl krásně vyzdoben a mohli jsme se podívat na fotky z předešlých ročníků Pochovávanie basy. Samotný program začal po 19. hodině slavnostním nástupem a pásmem k 20. výročí basy. Byli jsme slavnostně přivítáni a poté vystoupil i náš předseda Vašek Hieke se starostou Janem Kolářem, který s Dušanem Machem nakrojil dort ve tvaru basy. Pak již začalo pásmo písniček pěkně od podlahy a k tanci. Tancovali všichni přítomní, tak jsme se nenechali také zahanbit. Prostě jsme to rozjeli. Písničky střídala pásma scének. Moc hezké bylo, že pro nás připravili i scénu z filmu Slunce, seno, erotika... Anička jako Kelišová, neměla chybu... Vystoupení Tiny Turner byl luxus. Přesně o půlnoci nastalo Pochovávanie basy, které bylo velmi pěkně připraveno. Tahákem byla i věcná tombola, ale my jsme štěstí neměli. Hlavní cena, dvě koloběžky, vyhrál Jurko, takže cena zůstala doma. Pak ještě pokračoval taneční program. Do brzkých ranních hodin vydržel ještě Mikša, Lída, Jitka a Eva. K občerstvení byly výborné kousky se zabíjačky. Na kutě jsme odcházeli, když už zpívali ptáci.
Nedělní vstávání chtě nechtě bylo v 7 hodin. Posnídali jsme opět snídani připravenou našimi přáteli. Pak již nastalo loučení. Přes všechnu tu únavu z příprav, zabijačky a samotné akce, mnozí z nich dlouhé hodiny nespali, přesto na nás čekali, aby se s námi rozloučili. Jsou obdivuhodní. Na cestu jsme každý dostal dárek a krabici vína pro dámy a pány. Jejich pohostinnost je opravdu veliká a upřímná, od srdíčka. Zaslouží velké poděkování.
Cesta byla opět i po D1 bez chyby a se zastávkou na oběd utekla rychle. Poděkování Janu Kolářovi za bezpečnou jízdu – odřídil více než 1 000 km.
Jitka Štraubová

23. 2. 2019

Zimní procházka po budoucí vozíčkářské trase
Fotografie:
Ilony Řechtáčkové


19. 2. 2019

Výroční členská schůze STP Lovosice
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Dnes odpoledne se čtyři zástupci našeho klubu vydali autem na pozvání družebního klubu STP Lovosice na jejich výroční členskou schůzi.
Schůzi, která začala ve 14 hodin, předcházel příjemný poslech dechové hudby s písničkami. Schůze klubu byla hodnocena zástupci MěÚ Lovosic a delegátkou okresního výboru klubů STP velmi kladně.
Bylo to také patrné jak z hlavní zprávy zástupce předsedy STP Lovosice Miroslava Kučery, tak i ze zprávy o hospodaření klubu. Klub hospodařil za rok 2018 s finančním přebytkem ve výši 11 000 korun, tak s návrhem vyrovnaného rozpočtu na rok 2019. Členové mají mimo jiné možnost se zúčastnit kvalitních a levných autobusových jednodenních i týdenních ozdravných zájezdů, na které jsme zváni, tak i dalších možných slevových akcí ve městě a okolí.
V diskusi vystoupil za náš klub předseda Václav Hieke, poděkoval za dobrou spolupráci a podal družebnímu STP návrhy k další rozšířenější spolupráci mezi kluby.
Na závěr schůze pokračovala k poslechu ještě velmi příjemná 30 minutová směs lidových písniček.
Po skončení schůze zástupci obou klubů ještě společně neformálně poseděli a projednali rozšířenou spolupráci.
Mikuláš Peterka

16. 2. 2019

Turistický memoriálek Karla Hofmana
Fotografie:
Jaromíra Petružálka

9. 2. 2019

Brtnické ledopády
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jitky Štraubové
Celé to spískala Ilonka v cukrárně U Moniky. Nevinně se zeptala, kdy že má Mikša v plánu ty ledopády. A Mikša samozřejmě zabral, protože ledopády jsou jeho letošní zimní HIT, chodí je tam snad ob den přeměřovat a sledovat, jak rostou. Bylo tedy domluveno, že by to chtělo nejspíš v sobotu, aby se mohla zúčastnit i naše pracující mládež(Jitka, Lída a Marcela), jelikož my senioři nebo lépe starší dorost máme časové možnosti neomezené.
Mikša se ujal organizace, Jitka s Lídou si vzaly na starost dopravu a my s Jitkou, Ilonkou a Marcelou jsme byli přijati jako zátěž, aby auta nejela prázdná.
V sobotu ráno v 7 hodin máme sraz na náměstí, nikdo nezaspal, spíš někteří nemohli nedočkavostí dospat. Ilonku přivezl Míra a děl, že normální lidi v sobotu ráno spěj. Což ostatně byl názor i manžela Jindřišky, která na nás čekala v Brtníkách. V 7.30 vyrážíme z parkoviště kus po silnici a potom Dolní cestou na Šternberk. Jde se dobře, nikde ani noha, jediná vada – nechali jsme doma čelovky, ale náš vedoucí by nás dovedl i poslepu. Po zelené pokračujeme na Soví vyhlídku a první rampouchy nalézáme v Soví jeskyni, ale první ledopád je až Malá opona, následuje Opona a ta letos svému jménu dělá čest. Je veliká a nádherná! Pokračujeme směrem na Brtnický hrádek – neznačená odbočka ke Konírně. Pořizujeme pěkné záběry a pokračujeme dál k rozcestí, kde zelená odbočuje na Turistický most a my se drápeme kolem Betléma na Varhany. Ty skutečně stojí za výstup – stručně nááádhera, je nutno vidět na vlastní oči. Klouzáním a přískoky se vracíme k Vlčí stěnce, i ta stojí za zhlédnutí, a odtud stoupáme k Velkému sloupu, před kterým zůstáváme stát v němém úžasu. Žasneme nad jeho majestátní velikostí a zdobností, na které si příroda dala skutečně záležet. Je to skutečná perla celého absolvovaného okruhu. Dáváme svačinku, pár kapek ohnivé vody, absolvujeme nezbytné zvěčňování a opatrně opouštíme tento křišťálový klenot zdejších lesů.
Cestou dolů už potkáváme davy krásy chtivých návštěvníků, bylo jich 109 a 6 psů, lidský potěr nerozlišuji, kus jako kus. Náš průvodce neopomenul nás coby diváky zavést i do Divadla a jako závěrečné představení dnešních krás nás vítá nepřehlédnutelná Křepelčí stěnka. Tím je dnešní nabídka ledové krásy vyčerpána a míříme zpět do Brtníků, kde nám Mikša zarezervoval stůl ve vyhlášené hospůdce U Krkovičky. Cestou zpět potkáváme další davy. Celkem jsme potkali 203 lidí a 9 psů, toho desátého "Džesi" měla s sebou Jitka. Jak tak klesáme po silnici do Brtníků, předjel nás zájezdový autobus z Prahy a vyvalilo se z něj 40 lidí, vybavených jako by měli zdolávat Himaláje a ne naše krásné ledopády.
U Krkovičky super, krásný interiér, sálající krb, srdečný personál, vzorná obsluha, neuvěřitelné porce, polívečka s játrovými knedlíčky jak od maminky, plněné bramborové knedlíky se zelíčkem a cibuličkou (mňamkááá) 5x, Jitka s Mikšou si dali segedín a ten vypadal a zřejmě i chutnal naprosto úžasně – talíř jak kolo od vozu na něm 6 knedlíků a guláše a masa, no prostě porce nevídaná. Mikša se s tou óbr porcí v potu tváře statečně popral, Jitka to nezvládla. Všichni jsme si moc pochutnali a moc dobře se i pobavili a to hlavně díky naší bavičce první kategorie Ilonce, která přímo perlila srandičkami a vtípky, které vyvolávaly úplné salvy smíchu. Například hlášky typu "Dneska mám oslabený orgasmus" nebo podrobné vysvětlení výrazů "ňunínek a ňuňání", byly pro naše bránice přímo ničivé. No prostě zábava neměla chybu, jenom personál nechápavě kroutil hlavami...
Na závěr, bylo nás 8 a Džesi, Velký okruh i s odbočkami měl 9 km krát 8 je celkem našlapaných 72 km, pády a zranění tentokrát nula, počasí, parta a nálada naprostá paráda. No prostě opět jeden výlet z kategorie snů.
A samozřejmě velké poděkování patří našim řidičkám Jitce a Lídě a vedoucímu celé akce – Mikšo, díky, seš dobrej!
Standa Leš

2. 2. 2019

Výroční členská schůze
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Romana Smity
Bogdana Stempkowkiego
Jana Tomišky
Mrzí mne, že jsem při ocenění práce na webových stránkách klubu zapomněl na schůzi poděkovat všem, kteří na stránky přispívají jednak fotografiemi z akcí, ale zejména těm, kteří o akcích píší články. Bez nich by byly stránky k ničemu!
Děkuji vám všem. Jan Tomiška

Letošní výroční schůze se konala poprvé až v únoru a zřejmě to do budoucna zůstane. Budeme pravděpodobně dělat výroční schůze po Novém roce po celkové roční bilanci klubu. K dispozici nám bylo kino v Krásné Lípě. Díky Alence Starostové bylo vše pečlivě připraveno. Nebylo to až tak jednoduché, poněvadž jsme se dělili o městské zařízení s konajícími se pochody za Brtnickými ledopády. V kině měl totiž pořádající KČT Šluknov start pochodů.
Mumraj před samotným začátkem schůze připomínal hemžící se mraveniště. Eva Streckerová s hospodářem Janem Doudou vybírali poplatky za členské známky, Libuška s Lídou měly na starosti prezentaci, Soňa penízky na čápa černého, kterého jsme adoptovali v děčínské ZOO pře 20 lety a já jsem prodávala nová turistická trika, která nám udělal pan Tesař z Jiřetína pod Jedlovou .Upravovaly se stoly, vítali se hosté, které jsme všechny hned na počátku občerstvili, poněvadž většinou přijeli z větší dálky. Rádi jsme přivítali naše kamarády z polské Lubaně vedené Henrykem Slawinskim a z Neustadtu vedené Christinou Behrendt. Cestu vážili i kamarádi z STP Lovosice s vedoucím panem panem Kučerou, Jarda Leksa z KČT Dolní Poustevna, Vašek Provazník z Rumburku, hasiči z Krásné Lípy, starostka města Šluknov paní Eva Džumanová, za OPS Jirka Rak a za NPČŠ pan Nagel. Za město Krásná Lípa byla přítomná místostarostka paní Drobečková, senátor za okres Děčín Zbyněk Linhart, za Ústeckou turistickou oblast předseda Jan Eichler s hospodářkou paní Streifertovou a za ZŠ Krásná Lípa paní ředitelka Preyová.
Po 10. hodině šum ustal a samotná schůze mohla začít. Na úvod byl promítán film ke 130. výročí turistiky.
Účast byla 54 členů a 18 hostů. Za hlavním předsednickým stolem seděl Mikuláš Peterka, který schůzi vedl, předseda Vašek Hieke, senátor Zbyněk Linhart, předseda ústecké turistické oblasti Honza Eichler s hospodářkou ústecké oblasti paní Streifertovou. Mikša všechny přivítal, seznámil s programem a podrobnostmi schůze. Svoji hlavní zprávu o činnosti a aktivitách klubu přednesl Vašek Hieke. Jednou z největších akcí loňského roku proběhla 8. května, kdy se náš klub aktivně zapojil k celorepublikovým oslavám ke 100 letům vzniku České republiky a 130 letům vzniku KČT.
Mikša předsedu dobře doplnil brigádnickými aktivitami. I zde byla jedna akce ta nej..., a to obnova studánky Hanička, která se povedla na výbornou, a to jen z finančních prostředků klubu pro veřejnost a brigádnickými hodinami party zdarma. Opravdu je to zázračná studánka, kde nepřestala téci voda i v těch největších loňských vedrech! Jsme vcelku aktivní klub, a proto při čtení Mikšovy zprávy o tom, kdo z členů si vzal co do opatrování z vyhlídek, studánek a dalších zařízení pro veřejnost a kolik krásných věcí by si opatrování ještě zasloužilo, se setkalo s velmi kladnou odezvou. Přihlásili se i kamarádi z Polska, že i oni by rádi v této zajímavé činnosti pomohli. Paráda, z takové dálky! Po schůzi se přihlásili k této výzvě i další naši členové.
Zprávu o hospodaření klubu přednesl Honza Douda a bez ostychu si klub vede velmi dobře. Následovalo ohodnocení nejlepších brigádníků z řad členů i nečlenů. Mezi nečleny máme opravdu velké procento lidí, kteří nám velmi rádi pomáhají a upevňují naši společnou partu. Z členů odpracoval nejvíce hodin Mikša Peterka, z nečlenů Mirek Podhorský. Letos byli mimořádně vyhodnocení tři nejlepší brigádníci, členové klubu a dva nečlenové. K letošnímu jubilejnímu výročí klubu i republiky se udělovala vyznamenání. V našem klubu byli vyznamenáni členové, kteří si to zaslouží tím, že jakýmkoliv způsobem reprezentují náš klub, pomáhají mu a jsou mu oporou. Jmenovitě senátor Zbyněk Linhart, ředitel NPČŠ pan Benda, Karel Hanousek, Henryk a Tadeusz Slawinski, pan Osif, Maruška Píšová, ředitelka zdejší školy Ivana Preyová či starostka Šluknova Eva Džumanová a další. Hezké ocenění dostal i Vašek Hieke, který se o něj s láskou rozdělil se svojí ženou Alenou. Loňskou skokankou roku byla vyhlášena po zásluze nová členka klubu Lída Hanzlíková, která je zároveň opatrovatelkou studánky Hanička. Nechybělo ani zasloužené ocenění Honzy Tomišky za kvalitní a expresní aktualizace webových stránek klubu.
Pak již došlo k diskuzi, kdy mnozí hosté poděkovali za pozvání a pozvali nás na své akce. Na čápa černého se vybralo necelých 1 800 Kč, což je pěkná částka, která se může ještě rozrůst, jelikož z každého prodaného trika jde na účet sedm korun. Schůzování a věcná diskuse byla ale časově náročná, určitě mnohým vyhládlo, a tak došlo na ukončení schůze s návrhem usnesení se závěrem schůze.
Všechny přítomné čekal oběd, a to bramborový salát s vepřovým řízkem, který přišel k chuti, stejně tak jako káva a zákusek z cukrárny Monika. O bufet se vzorně starala Eva Fialová s kolegyní od pana Halíka z kyjovské restaurace Na Fakultě. Pak už byla volná zábava s promítáním fotografií z našich klubových akcí. V pozdních odpoledních hodinách jsme se začali trousit k domovům .Ti, co ještě zůstali, pomohli uklidit sál a výroční schůze se stala minulostí .Pokud si chcete přečíst více, je k dispozici celá zpráva o roční činnosti klubu zde.
V Novém roce nás čeká hodně práce, výletů, ale také věříme, že i dobré a společné zábavy. Tak ať se nám všem společně daří.
Jitka Štraubová

19. 1. 2019

Školení – nová dimenze propagování turistických akcí
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Dne 19. 1. proběhlo v ZŠ Krásná Lípa od 16 hodin školení zájemců turistických odborů šluknovského výběžku na téma:
"Nová dimenze propagování turistických akcí" na internetových počítačích. Školení se zúčastnilo 13 zájemců z OKČT Dolní Poustevna, Šluknova, Rumburka a Krásné Lípy. Účelem školení bylo naučit administrátory odborů novým internetovým dovednostem. Cílem byla efektivnější propagace hlášených turistických akcí a propagace jednotlivých klubů.
Školení velmi dobře vedl člen OKČT Děčín M. Zíka, který má velký podíl na vydávání ročních katalogů turistických akcí v Ústeckém kraji.
Školení skončilo v 18.15 hodin. Bylo velmi zajímavé a poučné, jistě přispěje klubům k větší propagaci jejich práce.
M. Zíkovi děkujeme za ochotný a vstřícný přístup při školení.
Poděkování zaslouží také ředitelka školy paní I. Preyová, účastnice školení, za poskytnutí třídy.


11. – 13. 1. 2019

Nejsevernější zimní táboření v Čechách, 37. ročník
Fotografie:
Ládi Milštejna
Mikuláše Peterky
Jana Tomišky
Tradičně druhý lednový víkend již po 37. připravili pro příznivce a zájemce o tuto zimní aktivitu zimního stanování členové Klubu českých turistů Krásná Lípa tábořiště se zázemím a programem. Zázemí již třetím rokem poskytuje Český svaz ochránců přírody Tilia z Krásné Lípy.
Účastníky, přijíždějící v pátek, vítala po mnoha letech pravá ladovská zima. Ideální počasí pro táborníky, zasněžené stromy a výše sněhové pokrývky 40 cm, teplota lehce pod nulou. V sobotu během dne došlo k oteplení, stromy ztratily svou bílou ozdobu a ani dešťové přeháňky nevytvářely zimní idylu. Ale táborníci jsou připraveni na všechny rozmary přírody. Ani deštivá noc ze soboty na neděli s teplotou nad nulou neodradila 36 táborníků k přespání v přírodě. Tři účastnici využili možnosti přespat v teple na základně ČSOP.
Nedílnou součástí pořádaných stanování jsou výlety do okolí, ale především setkávání táborníku. Tato komunita turistů je velkou rodinou vyznavačů zimní přírody. Někteří se potkají již na příštím táboření, jiní se setkávají až třeba po roce a vždy to je vřelé, všichni se rádi vidí. Svědčí o tom společná posezení většinou doprovázená hudbou některého z účastníků.
O popularitě nejsevernějšího táboření svědčí prezenční listina. Z celé republiky se zúčastnilo (s pořadateli) 48 lidí. Namátkou z Plzně, Litoměřic, České Lípy, Nového Boru, Děčína, Hradce Králové, Prahy, Šumperku, Lázní Bělohrad a Karviné.
Nejstarším účastníkem byl litoměřický Jiří Semerád, ročník 1941.
Nejmladší Filípek Zahradníček z Polevska ročník 2012.
Nejvzdálenějším účastníkem byl Ivan Valenta ze Šumperka.
Závěrem poděkování všem pořadatelům, kteří se zasloužili o zdařilý průběh akce.
Václav Hieke

Sobotní účast: 30 stanů, 39 stanujících, z toho venku 36 osob.
V 19 hodin bylo vyhlášení a předání odměn pro nejmladšího, nejvzdálenějšího a nejstaršího účastníka.
V pátek bylo 40cm sněhu,teplota +1°, v sobotu 43cm sněhu,teplota +2°. Další podrobnosti budou uvedeny v hodnocení zimního stanování. Páteční účast: 14 stanujících, 6 stanů.
A jedno blahopřání:
Pořadatelé a táborníci gratulují kamarádovi Mikešovi k jeho jubileu – 70 let. Všichni účastníci Ti přejí ještě hodně pěkných stanování s kamarády v krásné přírodě.



1. 1. 2019

Novoroční výstup na Vlčí horu
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jako každoročně byl sraz na náměstí v 11.30 hod. Vyzvedla jsem Mikšu doma a s napětím, kolik lidí se v tomto nečase na výlet vypraví, jsme jeli do centra Krásné Lípy. Sešlo se nás celkem 10 statečných včetně pravidelného, mezinárodního účastníka z Ebersbachu. Senátor pan Linhart a předseda oblastního klubu KČT Ústeckého kraje Jan Eichler nám přišli popřát mnoho štěstí v novém roce a vydali se za svými povinnostmi. Takže po následném přivítání Mikšou nás na trasu vyrazilo 8.
Naše kroky vedly cestou vedoucí podél silnice do Krásného Buku, Sněžnou a dál Dlouhým dolem kolem mnoha krásných podstávkových domů a několika zrekonstruovaných křížků. Míjeli jsme kozí farmu – zde se náš počet zvětšil o dvě náhodné turistky z Kladna, které měly našlápnuto ke stejnému cíli. Cestou jsme narazili na dřevěného Ferdu Mravence oděného do pršipláště. Koukal velmi obdivně na skupinku 10 statečných, mokrých turistů. Počasí se rozhodlo, že nás trochu více vyzkouší a tak s blížící se rozhlednou na Vlčí hoře sílil vítr i déšť.
Na vrcholu na nás čekalo dalších 6 odvážlivců a deseti měsíční holčička. Společně jsme vystoupali na rozhlednu. Vybalili menší zásoby dobrot, nalili přesný počet panáčků poctivé Lužické bylinné k novoročnímu přípitku, který pronesl Mikša. Nejprve omluvil předsedu klubu Vaška, který se ze zdravotních důvodů nemohl dostavit. Pak nám všem přítomným popřál úspěšný nový rok, mnoho dalších, ve zdraví našlapaných kilometrů. Pohovořil o historii a postupné rekonstrukci rozhledny, všechny přítomné vřele pozval na 130. výročí jejího vzniku, jehož oslavy se budou konat 18. 5. 2019. Chvíli jsme se na rozhledně zdrželi, přestože výhledy do okolí nám díky husté mlze byly odepřeny. Naše rozhovory přehlušoval vítr, vytrvale narážející do rozhledny.
Posilněni Lužickou bylinnou a dobrým jídlem jsme se rozloučili a vyrazili každý svým směrem do svých domovů, nebo vstříc dalšímu dobrodružství v běsnícím počasí. Protože jsem se tohoto pravidelného, každoročního výstupu účastnila poprvé, nemám srovnání s lety předchozími. Přesto se mi výlet líbil a děkuji všem účastníkům za odvahu a dobrou náladu v tento nevlídný den.
Lída Hanzlíková