Historie změn:
poslední 26. 5. 2020 9.30: Otvírání turistické sezóny
Příspěvky a připomínky: j.tomiska@gmail.com.
Zde nyní najdete léta dřívější:
2003, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019 nebo od roku 2011 přímo v "Kalendáři" níže.

"Naše" rozhledny:


Vlčí hora

Dymník

Vápenný vrch (dříve Maškův)
plánovaná

POZOR: do tištěného kalendáře se vloudilo několik chyb:
- Otvírání studánek je 28. 3.
- výlet na Zámecký vrch je 27. 6.
- Skalní hrádky 7. – 9. 8.
- Turistický týden 1. – 6. 9.

Pro nové čtenáře:
Kalendář: po ťuknutí na akci v kalendáři se Vám otevře menší podokno s dalšími informacemi. Kalendář na rok 2020 v klasické verzi i ke stažení ve formátu pdf např. pro tisk je zde.
Album fotografií: při zobrazení obrázku z alba můžete na počítači stisknout pravé tlačítko myši a z nabídky vybrat, mezi jiným, zobrazení vekého obrázku na displej nebo jeho uložení na počítač. Na tabletu podobně, jenom podržíte na obrázku prst.


Aktuálně



Otevření rozhleden
Klub českých turistů Krásná Lípa otevírá od 25. května 2020 rozhledny Dymník a Vlčí hora. Rozhledny jsou otevřeny každý den (Vlčí hora od 9 hodin do 17 hodin, Dymník od 10 hodin do 17 hodin). Za dobré viditelnosti mohou být otevřeny až do 18 hodin.
Zároveň se od téhož data otevírají i vnitřní prostory restaurace Dymník.
Jan Douda




Na Tokání – oáza uvnitř skal




Samoty Na Tokání byly pro mne vždy oázou pro odpočinek uprostřed skal zadního Českého Švýcarska. Neměl jsem štěstí uvidět již dříve zaniklý Český mlýn, Zadní Jetřichovice nebo Dolský mlýn, které se nacházely v roklích skalních řek, a byly podobně součástí kulturního dědictví Českosaského Švýcarska; jsou nenávratně pryč.
Tokáň je jiná svou polohou. Vysoko nad Táborovým dolem, na úpatí Vysokých stěn, ve skalním kotli pod Jedlinou, který byl ukryt právě vyhořelým srubem , na rozcestí mnoha cest. Nebudu zde vzpomínat, jak jsme jezdili s děti ještě v polovině devadesátých let do posledního srubu k paní Kouřilové, obdivovali stará kamna a poslouchali vyprávění lovců, kteří se tam v podzimní večery scházeli – každý má své vzpomínky.
Chci vyjádřit něco jiného. Miloval jsem krajinu skal kolem Tokáně pro svůj půvab malých, ale dobře prošlapaných stezek ke skalním výšinám i do hlubokých roklí. Vytesané schůdky z doby Kinského pochůzek, více než 170 let staré a staré chodníčky mezi borůvčím a vřesem mne pohodlně vyvedly k Jedlině a Vysokým stěnám, s panoramatickým výhledem přes hloubku lesů a roklí Českosaského Švýcarska k blízkému Rudolfovu kameni, Sněžníku a oběma Winterbergům. V kraji nekonečné samoty bylo možné zahlédnout spíše kamzíka než člověka. Mohutné buky pod skalami zůstaly dodnes. Překonávají i exempláře, které objevíme někde v ruinách Jizerských hor pod Poledníkem.
Je to můj pohled na svět, svět starých cest, které patřily k historickému odkazu tohoto kraje, stejně jako sruby, mlýny, zájezdní hostince ve skalách. Nikomu jej nevnucuji.
Pro mladší je možná tím jejich světem onen „návrat k divočině“, kdy jsou (v posledních dvaceti letech) likvidovány nepůvodní dřeviny s tím, že budou obnoveny ty, které patřily k této zemi ještě předtím, než byla lidi objevena. Klimatické změny současnosti, sucho a nedostatek vody k této divokosti jistě přispívají. Zánik starých stezek se urychluje a moc jich nezbývá. Naopak přibývá zákazů. (S těmi žijeme koneckonců vlastně rádi….)
Pro mne to už není kraj k vycházkám. Nevyhledávám tato místa, změněná k nepoznání, a po náhlém zničení jejich srdce, osady Na Tokání, nemám zde ani záchytný bod k odpočinku a občerstvení.
Je třeba táhnout dál, možná zpět do Jizerek. Jejich sanaci do téměř původní krásy po čtyřiceti letech prožívám s radostí. České Švýcarsko už v jeho původní, pro mne nejkrásnější podobě, neuvidím.
Jiří Rak




Cestami v okolí Maxiček nad Děčínem




Hezký den všem turistům,
v nedávné době jsem po letech prošel lesními cestami v okolí Maxiček nad Děčínem. Nádherné výhledy do labského kaňonu z vyhlídek Žehlička, Labská, Nad jeptiškou a U gilotiny jsou neopakovatelné. Jsou to přitom místa mimo NP a mimo přírodní rezervace, takže přístupná a bez lidí. Myslím na to, že tam uspořádáme během roku výlet po trase:
Čertova Voda – Žehlička – Labská vyhlídka – U gilotiny – Dolní Žleb, 13 km. (Musí jet Dráha národního parku přes Bad Schnadau, jinak je dojezd z výběžku komplikovaný.)
Jedna z nejkrásnějších túr v Českosaském Švýcarsku, s pohledy na Růžák a Zschirnstein.
Těším se na Vás.
Jiří Rak



23. 5. 2020

Vlakem do Českého ráje I a II
Přátelé turistiky,
už jsem se začala těšit na setkání mnou organizované, které by se mohlo uskutečnit po 11.5.2020 - Vlakem do Českého ráje – plánované na 23.5. a 22.8., ale bohužel musím konstatovat, že zasáhla vyšší moc a já musím oznámit, že oba plánované výlety musím z technických důvodů zrušit. Došlo totiž pro nás k nepříznivé úpravě jízdního řádu a cesta by se prodloužila o hodinu tam i zpět.
Promyslím náhradní výlety a včas prostřednictvím stránek našeho klubu dám vědět.
Mějte se hezky a opatrujte se.
Líba Šaferová




6. 6. 2020

Pohádkový les – akce zrušena

19. 6. – 21. 6. 2020

Otvírání turistické sezóny





Pořádá České Švýcarsko o.p.s. a Česká Kamenice ve spolupráci se Správou NP České Švýcarsko, s  KČT Krásná Lípa, městy Krásná Lípa, Kamenický Šenov a s obcí Prysk.

Pátek 19. 6. 2020
Výlet po krásnolipských překvapeních 12 km:
Krásná Lípa – Luční bar – Studánka Hanička – Karlova výšina – chata Sichovka – Krásná Lípa.
13:00 sraz před Domem Českého Švýcarska.
Dvanáctikilometrovou trasou za komorní krásou Krásnolipska Vás provede Mikuláš Peterka. Trasu je možno kdykoli individuálně zkrátit. Občerstvení v Lučním baru, na Sichovce možnost posezení u opékání buřtů (kdo chce, vezme si buřty vlastní). Návrat do 20. hodiny nebo indivuálně během trasy dříve.

Sobota 20. 6. 2020
Nejkrásnější túra Českosaským Švýcarskem s otevřením NS Česká silnice 13 km:
Malá Pravčická brána – Šaunštejn – Uhlířův domek – Táborový důl – Vyhlídky na Kolišti – Kaple Kny – Jetřichovice.
Odjezd smluvním autobusem (9:00 z Horního Prysku), 9:15 z České Kamenice od nádraží směr Mezní Louka.
Na trase Vás provedou zástupci Správy národního parku České Švýcarsko a Jiří Rak. Poznáte skalní hrad Šaunštejn, spolu se správou národního parku otevřete novou naučnou stezku Česká silnice pod Šaunštejnem a u Uhlířova domku, projdete nad skalami Koliště a krásnými přírodními partiemi dojdete do Jetřichovic.
Odjezd smluvního autobusu v 16:30 zpět do České Kamenice k nádraží.

Neděle 21. 6. 2020
Česká Kamenice a okolí:
9:15 zahájení u nádraží ČD v České Kamenici (předzahrádka restaurace U Nádraží) za účasti starostů a Českého Švýcarska o.p.s.
Trasa A – cca 8 km pěšky:
Zámecký vrch › Kamenický Šenov nádraží ČD , drobné na vláček s sebou, muzeum v Kamenickém Šenově – výstava šperků ateliéru NATĚLO (vstupné dobrovolné) – Panská skála – zahájení provozu koloběžek, ukázka (za účasti starostů obcí Kamenický Šenov, Česká Lípa, Česká Kamenice a Prysk) – Polevský vrch – Klučky, výhledy, varhany – Horní Prysk.
Na trase budou přejezdy autobusem.
Trasa B – 5,5 km pěšky:
varianta pro rodiny s dětmi z nádraží ČD v České Kamenici motoráčkem – Kamenický Šenov – křížová cesta nad koupalištěm v Kamenickém Šenově – Meixnerova stezka – Horní Prysk (kiosek). Občerstvení v kiosku v Horním Prysku a prohlídka místních atraktivit.
15:00 a 16:45 bude zajištěna doprava z Horního Prysku do České Kamenice.

Příjezdy/odjezdy vlaků (platí oba dny):
- příjezdy vlaků do České Kamenice ze směru Rumburk 8:46 / Děčín 9:05.
- odjezdy vlaků z České Kamenice ve směru Rumburk 17:06 (19:06)/ Děčín 17:43 (18:47).

Přihlášky přes google formulář (pouze na dny 20.6. a 21.6.) zde nebo telefonicky na čísle 412 582 600.
Jiří Rak



4. 7. – 10. 7. 2020

Cyklo Žďárské vrchy, 18. ročník
Ahoj kamarádi,
zatím to vypadá s naší cykloakcí dobře, takže platí předběžné informace:
- zkrácení o jeden den (?), protože někteří účastníci odjíždí do Rakouska (?)
- ubytování jako vloni ve Svratce pod náměstím
- kamarád Jindra zajistil i chatu Raka na břehu řeky Svratky v Českých Milovech, což je asi 8 km od Svratky
Přihlášení:
Jan Tomiška, Mirek Haluška, Jitka Štraubová, Jirka Šimerda, Petra Hladíková, Lída Hanzlíková, Mikuláš Peterka
Zatím jsou zamluvené tři třílůžkové pokojíky, tedy 9 míst. Sprcha a WC na chodbě. Cena 200 Kč/noc. Restaurace 100 m, obchod 200 m, cukrárna 500 m, koupání 2,5 km. V případě většího zájmu je k dispozici ještě asi 6 míst přímo v sousední vilce v prvním patře.
Prosím o závazné přihlášení do 12. 6. 2020 na email: j.tomiska@gmail.com.
Děkuji. Jan Tomiška



7. – 9. srpna 2020

Skalní hrádky Labských pískovců
Klub českých turistů Krásná Lípa upozorňuje všechny fanoušky a milovníky dálkových a turistických pochodů Skalní hrádky Labských pískovců, že jmenovaná akce se uskuteční v původně plánovaném termínu, tzn. ve dnech 7. až 9. srpna 2020. Podrobné propozice budou k dispozici do 20. června 2020.
Jan Douda



Již proběhlo



Nabídka výpomoci našim seniorům

Seniorští členové našeho klubu,
Jitka Štraubová (606 590 040) a Lída Hanzlíková (720 448 567) vám nabízí v těchto problematických časech výpomoc s obstaráváním potravin a léků.
V případě potřeby volejte na výše uvedená telefonní čísla.

Děkujeme Jitce a Lídě za tuto aktivitu.





Poděkování

KČT Krásná Lípa a koronavirus
Pandemie ochromila život nejen u nás, ale prakticky na celém světě. Každý situaci prožíval jinak. Díky našim členům se ale klubový život nezastavil.
Chtěl bych touto cestou poděkovat za aktivity během uplynulých týdnů. Velké poděkování zaslouží Jitka Štraubová s Lídou Hanzlíkovou. Obě se hned od počátku vyhlášení karantény nezištně nabídly (na klubových stránkách) s donáškou nákupů a o zájemce se hojně postaraly. Mikša Peterka organizoval brigády na údržbu našich turistických zařízení, Eva Steckerová s Pavlem Podhorským pracovali na Mnišském pramenu, Alena Starostová organizovala brigády na úklid Křinice, Ing. Michal Osif stavebně dokončil prostory, které budou sloužit k potřebám našeho klubu (kancelář, archiv).
Naši členi, starosta Jan Kolář a místostarosta Zbyněk Linhart, krom toho, že perfektně zvládli situaci ve městě, si našli ještě čas i na klubovou činnost a podobně jako další naši značkaři pracovali na obnově turistického značení. Jan Kolář s Janem Doudou připravovali zahájení výstavby kapličky. Organizace, které vedou Ivana Preyová, Hanka Volfová a Jan Eichler se zapojily do výroby ochranných pomůcek.
Kladem bylo, že nám fungovaly klubové stránky. Ve výčtu nejsou naši dobrovolníci, kteří šili roušky, pomáhali druhým s nákupy (Alena Starostová, Igor Knapp) a nebo se vzájemně mezi s sebou povzbuzovali alespoň telefonicky. Za korony jsme uspěli s dvěma grantovými programy (Jan Douda).
S poděkováním Václav Hieke


A něco z lidové tvořivosti


15. 5. 2020

Brigáda – studánka Božena
Fotografie:
Jitky Štraubové

V dubnu se uskutečnily dvě brigády. První byla zaměřena na rozebrání prohnilého a pro lidi nebezpečného mostku, ze kterého koukaly hřebíky. Shnilá prkna jsme odstranili a na odtokovou hadici jsme nasypali hlínu. V budoucnu by na hlínu měly přijít kameny. Vyčistili jsme okolí a příkopy u studánky. Brigády se zúčastnili Mikša Peterka, Jitka a Fanda Štraubovi.
Při druhé brigádě jsme vyměnili shnilá prkénka na domečku u studánky. Prkénka zhotovil a vyměnil ochotně Igor Knapp s pomocí Jitky Štraubové. Igor opětovně vyrobil nový věšák na hrnečky, který stejně jako hrnečky, buď někdo ukradne a nebo zničí.
Všem velké poděkování.
Jitka Štraubová



6. – 10. 5. 2020

Lázně Velký Meder – akce zrušena

29. 4. 2020

Brigáda – kaplička sv. Antonína Paduánského
Fotografie:
Václava Hikeho

Vážení kolegové, po bezmála tříměsíční nedobrovolné pauze se můžeme vrátit k záměru postavit kapličku sv. Antonína Paduánského na Vlčí Hoře. Oproti původnímu harmonogramu prací máme pochopitelně značný skluz. Vzhledem k velmi příznivému předjarnímu počasí jsme měli mít zhotovené základy, základovou desku a obvodové zdivo před dokončením. Ale nevadí. I tak (pokud nám epidemie koronaviru a omezení s ní související nepřinese další překážky) můžeme kapličku letos vybudovat.
Jak vypadá současná situace. Díky Arch. J. Matyášovi (bude dále stavbu dozorovat) a jeho „styčnému důstojníkovi“ I. Knappovi je stavba administrativně připravena. Na základě perfektně zpracované dokumentace bylo vydáno stavební povolení, zaměřen pozemek (věnovalo město Krásná Lípa) na kterém bude kaplička stát. Zde velkou měrou pomohl starosta města Jan Kolář. I jeho zásluhou stojí na staveništi velkokapacitní kontejner na ukládání nářadí a materiálu. Mužem v pozadí je trvale Václav Hieke.
Bylo zaměřeno a vykolíkováno místo stavby kapličky, stržena ornice a vytýčena horní hranice základové desky. Já Vás v tuto chvíli prosím o jediné. Už na letošní výroční schůzi našeho klubu jste někteří z Vás nabídli pomoc při výstavbě kapličky a pomoc nabízíte i nadále (nejvytrvalejší je Jan Eichler, který by nejraději postavil kapličku sám). Pokud Váš zájem trvá, ozvěte se mi prosím ještě jednou. Chtěl bych práce koordinovat tak, abychom dodrželi všechna epidemiologická opatření a chránili sebe a své okolí. Práce pro naše ruce nebudou fyzicky náročné. Čeká nás vykopání základových pásů (neděste se, stavba je půdorysně veliká jako menší kuchyňka – 2,3x3,1 m), vybetonování základů a základové desky (beton si necháme dovézt). Zároveň si očistíme pár kamenů z původní kapličky (použijeme je do základů a možná i na viditelné místo jako historický prvek). Pak už čeká čistá řemeslná práce (zednická, tesařská a pokrývačská) a někteří z nás budeme podle potřeby fungovat "pouze jako přidavači", aniž bych měl v úmyslu tuto pomoc jakýmkoliv způsobem podceňovat.
Tak to je ze základních informací prozatím vše a děkuji vám.
Jan Douda, 721 516 312, jandouda@seznam.cz.
Pozn.: na přiložených snímcích je staveniště nové kapličky a výroba ostění v bývalé továrně Severokámen ve Šluknově.



24. – 26. 4. 2020

3 dny – 3 státy – 3 pochody – akce zrušena
Tuto mezinárodní akci zrušili vzhledem k pandemii pořadatelé.
Protože máme Jizerky rádi, mohli bychom se tam podívat, bude-li zájem, později.

11. 4. 2020

Nový koš u pramenů Křinice
Tři prameny se mohou pochlubit novým košem na odpadky. Je zcela na místě, jelikož i v tomto období
je pořád plný. Starý byl již celý zrezivělý a bez dna. Kovovou konstrukci vyrobil pan Beneš z Nového
Oldřichova. O dřevěnou část se postaral Igor Knapp. Moc děkujeme, jelikož to byla mravenčí práce,
ale výsledek je moc pěkný.
Jitka Štraubová


10. 4. 2020

Brigáda Mnišský pramen
Fotografie:
Evy Steckerové





28. 3. 2020

Otvírání studánek, prameny Křinice – akce byla zrušena

21. 3. 2020

Jarní sraz turistů okresu Děčín, 60. ročník – akce byla zrušena

12. 3. 2020

Výlet za bledulemi ke Skalici
Fotografie:
Mikuláše Peterky Ilony Řechtáčkové

Po zjištění, že je nová akcička neuvedená v kalendáři a hlavně nezrušená, jsem se tetelila radostí, s kolika známými tvářemi se opět uvidím. Je fakt, že nás bylo víc než legendární výlet kolem Zákup ve dvou, ale i tak to byla bída. Sešly se nás tři smíšených párů – dvě ženy, dva muži a dva psi (taky kluk a holka) na nádraží ve Skalici. Vzhledem k tomu, že jsme tak trochu chtěli i hospůdku a ve Skalici není, tak padl návrh se přesunout k bledulím autem, čemuž se ženy včetně Jessiny vzepřely a vypravily se pěšky, pánové s pejskem Čendou sedli do auta.
Přestože bylo avizováno bláto u bledulí a to taky bylo, nic proti tomu, co nás čekalo cestou do části Svobodná ves, kde se část cesty rekonstruuje až tak, že po kotníky jílovité bahno všude a není se kam vyhnout. To mne tak vykolejilo, že jsem ten sajrajt nestihla ani vyfotit. Bledulek bylo místy dost, ale celé místo je taky pozměněné nedávnými futeřemi. U rybníka jsme se všichni setkali, krátce se občerstvili a autem jsme se přesunuli zpět k nádraží už za vydatného deště.
Popojeli jsme do Okrouhlé do pěkné hospůdky a milým překvapením bylo, že tam za námi dojela i Lída. Poseděli jsme, pojedli, popili a před odjezdem a rozloučením jsme si ještě prohlédli zajímavý parčík přes ulici. Je pěkně upravený, u každého stromu a uskupení hornin jsou cedulky s vyčerpávajícím popisem.
S návratem z divočiny do civilizace jsme se dozvěděli nová opatření, takže nám bylo hned jasné, že se hned tak neuvidíme. Tak o to víc děkuju za dnešní den organizátorce Jitce Štraubové, za společnost Mikšovi Peterkovi a Vlastíkovi Kocmanovi a také přepadení Lídou Hanzlíkovou.
Ilona Řechtáčková



7. 3. 2020

Tradiční výlet k MDŽ, Jiříkov
Fotografie:
Ilony Řechtáčkové Evy Šteckerové Jana Tomišky

Jako každoročně, tak i letos se uskutečnil výlet při příležitosti svátku MDŽ. Letošní volba padla na Jiříkov a uskutečnila se v sobotu 7. března. Vzhledem k tomu, že jsem místní, tak jsem tu natěšenou grupu očekávala na autobusové zastávce na náměstí v Jiříkově. Z autobusu se vykulilo bezmála dvacet účastníků v čele s předsedou klubu Vaškem Hiekem.
Chvíli jsme ještě posečkali na setkání s domluveným průvodcem p. Oldřichem Podzimkem z jiříkovského Spolku betlémářů, založeného v roce 2015. Zavedl nás do historické budovy bývalé spořitelny, jejíž základní kámen byl položen v roce 1912. V prvním patře má spolek k dispozici prostory ke své činnosti. Byli jsme seznámeni s pátráním po předválečné historii jiříkovských betlémářů a prohlédli jsme si vystavené betlémy všech možných typů i z různých materiálů a část prostoru je věnovaná i pracem místních dětí. Nahlédli jsme i do obřadní síně, kde se kromě svateb uskutečňovalo i vítání občánků. Všechny interiéry jsou překrásné – počínaje schodištěm, halou a jednotlivými místnostmi. Převažuje dřevěné obložení a v obřadní síni jsou krásné lustry vyrobené v kdysi místní továrně Lustry.
Naší další zastávkou byl kostel sv. Jiří, který svou velikostí odpovídá počtu obyvatel Jiříkova v době největšího rozkvětu a je to číslovka na dnešní poměry ze světa fantazie. I tady nám p. Podzimek řekl něco k historii a několik zajímavostí, např. věž kostela byla barokní a nynější podobu získala až po požáru úderem blesku. V kostele nadále probíhají každý týden bohoslužby.
Po této prohlídce se s námi pan Podzimek rozloučil a my jsme pokračovali na oběd do restaurace Adriana. Cestou jsem měla možnost ukázat, co kde ještě před nedávnem bylo a už není a zejména pohled na buď opuštěné továrny nebo torza zbořenišť je opravdu smutný.
V restauraci jsme měli k dispozici salonek, kde se o nás postaraly dvě příjemné servírky. Každý si objednal podle své chuti, měli jsme ještě příležitost si popovídat a navzájem si obdivovat, jak komu sluší srandovní brýle, které byly součástí dnešního image. Ještě pár foteček a před jednou hodinou jsme se rozloučili a po velkých porcích na talíři odfuněli každý na svůj gaučík.
Tak zase za rok ve stejnou dobu na jiném místě ahoj.
Ilona Řechtáčková



15. 2. 2020

Brtnické ledopády, 60. ročník, KČT Šluknov
Fotografie:
Karla Hanouska

Za krásného jarního dne jsme se zúčastnili 60. ročníku třídenní turistické akce "Brtnické ledopády", kterou organizuje odbor KČT Šluknov. Ten v čele s Egonem Wiesnerem připravil několik zajímavých tras s různou délkou kilometráže.
Po příjezdu čtyř polských turistů (Tadeusz Sławiński, Anieszka Wittig-Sławińska, Bożena Rudko, Krzysztof Podkowiński) v 10.30 hodin po prezentaci na 13 km v ceně 60,-Kč v krásnolipském kině odjíždíme autem do Kyjova, kde naše putování začíná. Rozhodli jsme se, že půjdeme přes Kyjovský hrádek, ale byli jsme rádi, že jsme prošli ve zdraví první úsek z Kyjova přes Kinského vyhlídku k Sýrovému potoku, protože vše bylo namoklé a rozbahněné, tudíž stačí špatně šlápnou na kořen a už to jede.
Poté jdeme již silničkou na rozcestí k Jeskyni víl, kterou jsme museli navštívit, jelikož tu byla umístěna samokontrola. Po ledopádech ani stopy. U Turistickému mostu, nás čekalo překvapení v podobě různého občerstvení – od teplých libereckých párků, uzené slaniny až po ovoce, ale i pivo bylo v ceně pochodu. Po bohatém občerstvení odcházíme krátce po zelené turistické značce až k rozcestí do údolí Vlčího potoka, kudy prochází modré psaníčko. To jsme prošli již bez odboček až k poslednímu rozcestí před rozcestím U Mrzutého jezevce. Zde jsme odbočili vlevo, lesní cestou bez značení. Je zde velké úložiště dřeva a značně rozježděná cesta od těžké techniky. Touto cestou jsme se po chvíli dostali k dalšímu k rozcestí, kde jsme odbočili vpravo. Cesta odtud vede do mírného kopce, odkud je krásný výhled na Vlčí horu. Poté cesta pokračuje kolem bývalého podzemního dolu a vyšlapanou pěšinou jsme se dostali až k rozcestí nad Brtníky. Po zelené turistické značce jsme pak sešli do Brtníků, kde před čtrnácti dny byla naposled spatřena bývalá škola, dnes je z ní hromada cihlové sutě.
Do cíle v bývalé restauraci na rozcestí, která byla propůjčena na tuto akci, jsme dorazili ve 15.30 hodin. A opět nás čekalo překvapení: "Co si dáte – prdelačku nebo ovocný knedlík?" A to ještě byl v ceně pochodu diplom s nálepkou a odznakem. Před 17. hodinou se v Brtníkách loučíme, jelikož polští přátelé mají auto v Kyjově, tak jim paní Helenka Landová zajistila odvoz do Kyjova, mně jede v 17.03 hodin autobus do Krásné Lípy. Na další akci jsme se domluvili na 7. března, kdy proběhne jarní setkání s turisty na Milešovce.
"Do następnego spotkania".
Karel Hanousek



15. 2. 2020

Festival Jdeme do hor!, 1. ročník
Fotografie:
Ilony Řechtáčkové Jana Tomišky Karla Veselého

Akce v kině
Dnešní 1. ročník této turistické akce byl, co se týká účasti, velmi úspěšný – pro účastníky se musely přistavovat ještě dvě řady židlí, celkem 96 lidí. Jako první jsme zhlédli filmový dokument o zájezdu do Norska v roce 2007, který organizoval a dnes i komentoval Karel Veselý. Poté promítnul a komentoval fotografie z Dolomit, jednoho z horských masivů v Italských Alpách.
S Krušnohorskou hřebenovkou (Kammweg) nás seznámil Radek Hrdlička & Jan Bělohlávek, který fotografie doprovodil moc hezkým čtením z deníku, který si psal při prvním procházení po trase původní hřebenovky z počátku 19. století.
Následovaly úžasné fotografie a komentář Petra Koška z traverzu okolo Manáslu, což je s 8 163 m n. m. osmá nejvyšší hora světa. Nachází se v pohoří Mansiri Himal v oblasti nepálského Himálaje. Název pochází ze sanskrtu a lze jej přeložit jako „Hora ducha“. Manáslu je nejvyšším vrcholem masívu Gurkha a leží asi 70 km východně od osmitisícové Annapurny. Ze svahu hory stékají do údolí ledovce Manáslu, Pungen a Thulagi.
Poslední fotografie s komentářem byly Martina Zíky z Národního parku Borjomi v Gruzii.
Poté již nastoupila turistická country kapela Čumbrci.
Myslím, že celá úspěšná akce měla z našeho pohledu jednu velkou vadu – byla komerčně zaměřená, což na našich akcích není zvykem. Do organizace akce byl proto zapojen jenom jeden náš člen, takže klub se na ní nijak nepodílel a do budoucna s tím zřejmě ani počítat nebude.
Jan Tomiška



25. 1. 2020

Výroční členská schůze klubu
Fotografie:
Bogdana Stempkowského Ilony Řechtáčkové Jana Tomišky

Stalo se skutečností, že výroční členská schůze se natrvalo usadila v kalendáři na měsíc leden. V kulturním domě a kině navzájem se sešli členové našeho klubu a pozvaní hosté. Po zapsání na presentaci u Jitky Peterkové a Líby Šaferové si většina zaplatila členské příspěvky na letošní rok a přispěli na námi sponzorovaného čápa černého v ZOO Děčín. Po počátečním mravenčení a vítání se vše v 10 hodin utišilo a samotná schůze začala.
Mikša Peterka všechny v sále přivítal a seznámil s průběhem schůze. Za předsednickým stolem mu sekundovali předseda klubu Václav Hieke, předseda ústecké oblasti Jan Eichler, senátor ing. Zbyněk Linhart a starosta Krásné Lípy Jan Kolář. Mezi pozvanými hosty byli Jaroslav Lexa a Jaroslav Bednář (KČT Dolní Poustevna), Eva Grillová a Irena Uličná (KČT Varnsdorf), Miluška Semdnerová (KČT Rumburk), Miroslav Kučera (STP Lovosice), přátelé z PTSM Lubaň s Tadeuszem Slawinskim, přátelé z Neustadu s Renatou a Jürgenem Gerstner, ing. Michal Osif (EUROTOPOZ), Prokop Škoda vedoucí DYKYTY, Jiří Rak (OPS ČŠ), Helena Landová s manželem (KČT Šluknov), pan Suda (hasiči) a Monika Semanová s přítelem z cukrárny MONIKA.
Hlavní zprávu o činnosti v roce 2019 přečetl Václav Hieke, který zhodnotil celý rok našich akcí. Připomněl i letošní jarní sraz turistů, který pořádáme, a stavbu kapličky sv. Antonína Paduánského. Následoval se zprávou o hospodaření klubu Jan Douda, který téměř po dvaceti letech práci hospodáře předal Aleně Starostové. Jako klub si vedeme finančně velmi dobře. Zprávu o brigádnické činnosti přednesl Mikša Peterka. Hlavní brigádnickou činností byla pomoc na Dittrichově hrobce, kterou měla na starost Lída Hanzlíková. Následovalo ocenění nejlepších brigádníků-členů. Za muže Igor Knapp, za ženy Lída Hanzlíková. Jako brigádník nečlen byl oceněn Mirek Podhorský. Za vedení webových stránek byl oceněn Jan Tomiška, kronikářka klubu Jitka Štraubová, manželé Collerovi za dlouhodobou práci pro klub, Miluška Semdnerová za dlouholetou péči o kapličku sv. Anny, Jan Douda za dlouholetou práci hospodáře, Hartmut John – životní jubileum.
Čestné uznání převzali dámy Collerová, Doležalová, Knollová, Koblihová, Lankašová, Maruška Píšová, Marcela Píšová, Sičová, Štraussová, Suchá, Šaferová, Uličná, Frýbová, Volfová, Portlová a pánové Kocman, Coller, Knapp, John, Krupa, Leš, Podhorský Pavel, Rak, Janda.
Významné uznání 3. stupně: Steckerová, Koňaříková, Bydžovská, Štraubová, Peterková, Osif.
Následovala diskuze, usnesení a závěr.
Schůze se zúčastnilo 51 členů a na čápa černého se vybralo 970 Kč + 60 euro.
K obědu byl výborný vrabec se zelím a dva druhy knedlíků. Tradičně od pana Halíka z hospody Na Fakultě v Kyjově. Měl na starost i bufet, který byl k dispozici po celou dobu schůze. Káva a zákusek z cukrárny Monika.
Pak již proudila volná zábava a kolem 16. hodiny jsme se rozjeli domů.
Všem, kteří se podílejí na činnosti našeho klubu, patří velké poděkování.
Jitka Štraubová



10. – 12. 1. 2020

Nejsevernější zimní stanování v ČR, 38. ročník
Fotografie:
Evy Šteckerové, tak to začalo Mikuláše Peterky Jana Tomišky

Přestože páteční počasí nebylo nikterak zimní, přijížděli účastníci především ze vzdálenějších částí Čech. Více než dvě desítky táborníků, kteří se sjeli na akci již v pátek, využilo k posezení chatu ochránců přírody. Noc z pátku na sobotu byla deštivá a i sobotní den byl sice teplotně nadprůměrný, ale deštivý.
Přestože bylo sychravé a proměnlivé počasí, neodradilo to účastníky od výletů. Pořadatelé připravili dvě trasy do NP České Švýcarsko a jeho okolí, po kterých účastníky provedli cvičitelé pěší turistiky. Táborníci měli možnost i individuálních výletů na rozhledny provozované krásnolipským klubem (Vlčí hora a Dymník).
Na večer byla připravena přednáška mosteckého cestovatele a člena našeho klubu Šebestiána Šulce, jehož vyprávění o putování na Kamčatce přilákalo 35 diváků. Večer pokračoval společnou zábavou při kytarách. Táborníci ocenili zázemí a možnost občerstvení.
V noci ze soboty na neděli byla obloha bez mraků, a tak krajinu hezky osvětloval měsíční úplněk. Nedělní ráno bylo slunečné s teplotou pod nulou.

Statistika:
první noc – 19 lidí, 14 stanů, teplota +2 stupně
druhá noc – 22 lidí (do 17 hodin), 23 stanů, teplota -2 stupně
Celkem 41 osob, z toho 6 dětí
Nejmladší účastník – Samuel (2016) a Max (2014) Zahradníčkovi, nejstarší účastník – Semerád Jiří z Litoměčic (1941), nejvzdálenější účastník – Šafář Jan z Chebu.
Václav Hieke



1. 1. 2020

Novoroční výstup na Vlčí horu
Fotografie:
Mikuláše Peterky Ilony Řechtáčkové

Rok se s rokem sešel a další novoroční výstup na Vlčí horu je tu. Na náměstí v Krásné Lípě před budovou OPS se sešlo 22 turistů připravených přivítat rok 2020, včetně kamaráda z Ebersbachu. Nechyběli ani 3 psí kamarádi, kteří s námi statečně zdolali výstup na Klíč a byli připraveni věrně následovat své paničky i dnes.
Mikša přivítal všechny přítomné, představil senátora Zbyňka Linharta a předsedu oblastního klubu KČT Ústeckého kraje Jana Eichlera a všichni jsme vyrazili za doprovodu sluníčka a téměř blankytné oblohy podél Křinice do Krásného Buku. Zde se s námi rozloučili senátor Zbyňka Linhart a Lenka Peterková, jimž povinnosti a daleká cesta domů neumožnily pokračovat dál.
Naše kroky dále mířily přes Sněžnou, Dlouhým dolem a tradičně kolem kozí farmy a vyřezané sošky Ferdy Mravence. Cestou jsme se kochali krásnými výhledy, kterých nám díky slunnému počasí bylo krajinou mnoho nabídnuto. Pod Vlčí horou nás netrpělivě očekávala Eva Štekrová, takže nás na vrchol k rozhledně vystoupalo 21.
I zde byly naše řady rozšířeny o další příznivce turismu – čtyřčlennou rodinu Churáčkovou. Po výstupu na rozhlednu jsme vybalili menší zásoby dobrot a do kalíšků k novoročnímu přípitku rozlili, jak jinak, než tradiční Lužickou bylinnou. Zde se slova ujal Mikša. Zabilancoval nad uplynulým rokem, představil plány do roku 2020 a pronesl slavnostní novoroční přípitek. Jan Eichler se k přání připojil. Díky technickým vymoženostem jsme zavolali a hromadně pozdravili i předsedu KČT Krásná Lípa Vaška Hiekeho. V průběhu další hodinky jsme se pokochali výhledy z rozhledny, občerstvili a postupně se většina účastníků vydala zpět po vlastní ose.
Zbylo nás 9 a 3 psíci. Krásné počasí lákalo na další prohlídku téměř jarně vyhlížejíci krajiny, a tak jsme pokračovali z rozhledny přes Vlčí horu s panoramatickou tabulí a pohledem na Jedlovou, Pěnkavčí vrch, Klíč, dále na Telenec s výhledy na Studenec, Zlatý vrch a Spravedlnost. Odtud jsme sestoupili ke kapličce sv. Anny a dále Černý kříž k rybníku Šimlák. Po modré turistické značce pěšinou do Krásného Buku a po červené již za soumraku zpět do Krásné Lípy. Na autobusové zastávce jsme se po téměř 15 km zdravě unaveni rozloučili a rozjeli každý do svých domovů.
Prožili jsme společně krásný první den v novém roce. Všem přítomným děkujeme za hojnou účast a přejeme všem příznivcům turististiky vše nej.... v roce 2020, mnoho zdraví a krásných zážitků.
Lída Hanzlíková