| Příspěvky a připomínky: j.tomiska@gmail.com |
|
|
|
Zde nyní najdete léta dřívější: 2003, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, od 2011 přímo v "Kalendáři" níže. |
 |
Pro nové čtenáře: Kalendář: po ťuknutí na akci v kalendáři se Vám otevře menší podokno s dalšími informacemi. Kalendář na rok 2025 v klasické verzi ke stažení ve formátu pdf je zde. Album fotografií: při zobrazení obrázku z alba můžete na počítači stisknout pravé tlačítko myši a z nabídky vybrat, mezi jiným, zobrazení velkého obrázku na displej nebo jeho uložení na počítač. Na tabletu nebo mobilu podobně, jenom podržíte na obrázku prst. |
| 21.-25.8. 2025 |
Adršpach |
|
Pětidenní automobilový zájezd do Adršpachu a okolí. Ubytování v chatkách
Penzionu Adršpach,
předběžně 4 noci 1 200 Kč, povlečení jednorázově 100 Kč. Předpokládáme účast 8 nebo 10 osob. Upřesnění ubytování: chatičky 1x2 a 2x4 (palandy). Venkovní kuchyně má základní vybavení k přípravě jídla, sociálky jsou společné a je třeba si dovést vlastní hygienické potřeby včetně ručníku a raději i toaletního papíru, v chatkách není topení. Předpokládaný termín zálohové platby 1 400 Kč do 10. 4. 2025. Číslo účtu pro platbu 836617043/0800, do poznámky napsat Broumovsko. Přihlášky Míle Wisinové, email: wisinova@seznam.cz. Cestou tam 21. 8. i zpět 25. 8. budou zastávky v oblasti polských nebo českých Krkonoš. Program: Tři celodenní výlety v oblasti pískovcových skal Broumovska (Adršpach, Teplice, Hvězda, Hejšovina) bude vždy upřesněno dle situace. Délka túr/vycházek 8 – 16 km (vytvoříme 2 skupinky, je snaha, aby jedna skupinka měla lehčí trasy, v každém případě nelze očekávat, že je vše po rovině. Reliéf krajiny podobný jako v pískovcích Českého Švýcarska. V případě nepříznivého počasí zvolíme návštěvy měst a historických objektů na české nebo polské straně. Doporučuji 100 ZL v hotovosti/os., ale nezaručuji, že je utratíme. Jiří Rak Přihlášení (10): Jiří Rak (auto), Hana Raková, Jan Tomiška (auto), Míla Wisinová, Líba Šaferová, Jarda Leksa (auto), Jaromír Petružálek, František Hadrawa, Eva Hadrawova, Jitka Štraubová st. |
 |
| 14. 6. 2025 | Pohádkový les, 39. ročník a Staročeský jarmark |
| Fotografie Jaromír Petružálek 
Roman Smita
Jan Tomiška
| |
|
| 18. – 24. 5. 2025 | Piešťany |
| Fotografie Jaromír Petružálek 
| |
|
| 17. 5. 2025 | Severní stopou, 47. ročník |
| Fotografie Jaroslav Leksa 
| V sobotu 17. května 2025 uspořádal Klub českých turistů Dolní Poustevna ve spolupráci s Městem Dolní Poustevna již 47. ročník turistického pochodu SEVERNÍ STOPOU. V týdnu před STOPOU bylo ještě hezké, letní počasí. Ve čtvrtek a v pátek již přišly drobné deštíky. V sobotu bylo zataženo a teploty (10 až 13°C). Dokonce jsme v chatě KČT zatopili. Pro turistiku to bylo ale dobré počasí. Nejvíce účastníků došlo na start pochodu opět mezi 9.30 – 11.00 hod. Trochu sprchlo asi až v 16 hodin, kdy už byli turisté v cíli. Start pochodu byl v Dolní Poustevně v areálu turistické základny za hřištěm. Turisté si mohli vybrat pěší trasy od 2 km do 19 km (celkem 5 tras). Cyklisté absolvovali trasy 24 km a 34 km. Při prezentaci účastníků letošní STOPY opět pomohla počítačová ONLINE registrace. Celkem bylo přihlášeno 366 turistů přes počítač. Turistickou atrakcí letošní STOPY byla Hubertus Kapelle a Wolfstein v Sebnitzském lese. Dále pak rozhledna Tanečnice, která má letos výročí 120 let (slavnostně byla otevřena v roce 1905). Šlo se též přes vilémovský kostelík, kde byla možná prohlídka. Občerstvení bylo možné na Tanečnici a pak až v cíli pochodu na Čtverci. Na kontrolách obdrželi turisté zajímavá razítka – barevné kontrolní etikety. Na krátkých trasách byly pro děti již tradičně připraveny soutěže o bonbóny. Zvláštní odměnu získaly malé děti, které plnily podmínky akce „Toulavý kočárek“. Účastníci s kočárky absolvovali krátkou trasu 2 km, ale i delší trasy. V cíli pochodu na ČTVERCI bylo opět velmi rušno. Turisté přicházeli, hrála kapela a hlavně bylo spoustu času se potkávat se sousedy, kamarády a turisty. Všichni turisté obdrželi barevný pamětní list a keramický suvenýr. Zvláštní odměnu obdrželi 3 nejmladší a 3 nejstarší účastníci. K občerstvení byly připraveny párky z udírny, guláš, pivo, limo, káva a sladkosti. Dále ještě hranolky, langoše, aj. Občerstvení bylo tedy dobře zajištěno. Hudební produkci zajistila trempská kapela Náplava z Janova. Účastníci si mohli zakoupit turistické suvenýry a výrobky z keramické dílny. Děti i dospělí si mohli vyzkoušet střelbu – paintball. Statistika: Letošní STOPY se zúčastnilo 1 606 účastníků a 100 pořadatelů, tedy celkem 1 706. Loňská účast byla 1 325 účastníků. Nejvyšší účast byla 1 917 účastníků v roce 2006 na 30. ročníku Stopy. Nejúspěšnější trasy letošní STOPY: 9 km 517 účastníků 5 km 422 účastníků Z celkového počtu 1 606 účastníků bylo 132 turistů z Německa. Cyklistů jelo celkem 24. Dětí se zúčastnilo asi 420. Kočárků bylo asi 30. O zdárný průběh pochodu se staralo 100 pořadatelů (25 dětí na kontrolách a hrách, 75 dospělých na startu, na trasách a v cíli). Nejmladší účastníci: 1. Vilém Zíma 24 dnů 9 km Vilémov u Šluknova. 2. Anežka Nováková 28 dnů 5 km Šluknov. 3. Eliška Kučerová 2 měsíce, 14 dnů 5 km Plzeň. Nejstarší účastníci: 1. Käthe Häntzschel 104 let 5 km Sebnitz (absolutní rekord). 2. Karel Šlechta 90 let 9 km Litvínov. 3. Renate Hunger 90 let 5 km Sebnitz. Město Dolní Poustevna má v současné době 1 736 obyvatel (1 546 Čechů + 190 cizinců) a potom je tedy 1 706 účastníků Severní stopy velmi dobrá bilance. Severní stopa patří mezi nejnavštěvovanější turistické pochody v celém Ústeckém kraji. Pochvalu za dobře zorganizovanou a zabezpečenou akci si zaslouží všichni pořadatelé, kteří letošní Severní stopu zajišťovali. Pomohli i turisté z jiných odborů KČT (Šluknov, Rumburk, Krásná Lípa, Česká Kamenice, Janov, Krupka, oblast ÚK). Poděkování patří Městskému úřadu v Dolní Poustevně, základní škole, mysliveckému sdružení Jezevec a všem sponzorům. Informace a fotky z letošního a minulých ročníků SEVERNÍ STOPY naleznete na www.severnistopou.cz . Termín příštího ročníku Stopy je 16. 05. 2026. Ing. Jaroslav Leksa, předseda KČT Dolní Poustevna. |
|
| 7. 5. 2025 | Exkurze do Krásné Lípy a okolí |
| Fotografie Bogdan Stempkowski 
| |
|
| 25.–27. 4. 2025 | Jizerky |
| Fotografie Jaromír Petružálek  Líba Šaferová  Jan Tomiška     Míla Wisinová 
|
Pátek, 25.4. Odjezd z Krásné Lípy po 8. hod. Jelo nás deset, dva se na poslední chvíli omluvili. Tradiční cesta přes Žitavu, Bogatyniu s malou přestávkou na místní tržnici. Přejezd do Heřmanic, kde se jdeme podívat na rozhlednu, která při troše fantazie připomíná ledacos. Je dřevěná, z roku 2012. V Heřmanicích mají u Kodešovy skály krásné dřevěné peklo, které nás opravdu pobavilo. Další zastávkou byl tradičně Frýdlant. Prohlídka náměstí s výstupem na 48 m vysokou radniční věž. V místní jídelně se dobře najíme za lidové ceny a před návštěvou naší cukrárny Vločka jdeme na křížovou cestu (1737) v PR Křížový vrch. Podstavce původní, ale vyobrazení Ježíšova ukřižování je dost moderní. Další křížová cesta je u kostela Nalezení sv. Kříže. Dochovalo se pouze devět zastavení. Po sladké chvilce v cukrárně míříme do Lázní Libverda k vyhlídce Hejnická Madona. Potom již tradiční kolečko kolem baziliky v Hejnicích a již se ubytováváme v autokempu v chatičkách. Krásné prostředí s výhledem na Ořešník a Frýdlantské cimbuří. Někteří z nás ještě vyrážejí na Poustevníkův kámen (450 m n. m.). Večer už relax a příprava na sobotní výlet. Sobota, 26.4. Parkujeme na parkovišti u osady Jizerka u Pralouky, kde rostou vzácné rostliny. Stoupáme na Bukovec (1 005 m n. m.) s výhledem na jihovýchod na Sněžné jámy, Harrachovy kameny, Kotel a Lysou horu, na západě Ještěd. Sestupujeme kolem bývalého čedičového lomu k Medvědímu koutu, kde odbočujeme k říčce Jizerce a dále jdeme ke Karlovskému mostu na Jizeře, kde je hranice CZ/PL. Asi o 60 m jižněji je soutok Jizerky a Jizery. Pečlivě na vše dohlíží sv. Jan Nepomucký v dřevěném provedení. Je to opravdu kouzelné místo. Následuje trocha stoupání kolem skály Granicznik a jsme v zaniklé polské osadě Orle. Kamenná budova je vzpomínkou na osadu. Dnes je v ní občerstvení. (Kousek od ní stojí staré větší chaty, kde jsme kdysi s kamarády z Lubaně přespali.) Po cyklotrase obcházíme kopec Granicznik (875 m n. m.) a podél Jizery jdeme ke Karlovskému mostu a dále až do osady Jizerka. Dříve sklářská a dřevařská osada, dnes vyhledávané turistické místo. Když pomineme davy turistů, kteří se u Hnojového domu povalují na louce plné rozkvetlých narcisů (!!!). Jsou zde opět krásné chaloupky, rašeliniště a klikatící se Safírový potok v horských loukách s pasoucím se dobytkem. Najdeme zde muzeum, Panský dům, Pyramidu, penzion Sklárna a další. Jelikož nám počasí opravdu přálo, tak po návštěvě Jizerky míříme ještě do Vysokého nad Jizerou, kde je u hřiště krásná vyhlídka na celé západní Krkonoše. Na náměstí v restauraci U Medvěda máme pozdní oběd, mj. opět výborná kulajda. Po návratu do kempu máme večerní posezení s kamarády Soňou a Mirkem Kozákovými. Neděle, 27.4. Balíme a loučíme se s kempem a po prohlídce Poutního kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích odjíždíme směr Desná. Cíl – vodopády na Černé Desné. Říká se, že to nejlepší na konec a byla to pravda. Jeden vodopád hezčí než druhý. Každý měl svůj tvar, zvuk. Nádhera. Po návštěvě cukrárny v Tanvaldu jedeme k našemu poslednímu cíli – Finkově kameni (686 m n. m.) nad Smržovkou. Smržovka má ještě jednu specialitu – devítiobloukový, 123,5 m dlouhý žulový železniční viadukt z let 1893-94 (první oprava v roce 2008!!!), který je vidět již od přejezdu u nádraží, ale zejména z Finkova kamene. Na vyhlídce jsou skalní hrnce, neboli čertovy studánky. Bohužel zpáteční cesta zůstala bez zmrzliny ve Lvové – parkovistě bylo úplně plné. Děkujeme Honzovi za organizaci výletu, za krásné počasí, které si objednal, a za poznání nových, krásných míst. Jitka Štraubová |
|
| 27. 4. 2025 | Olbersdorf – klubový výlet (3 dny – 3 státy – 3 pochody) |
|
| 17. 4. 2025 | Exkurze do okolí Lubaně |
| Fotografie Ilona Řechtáčková 
Bogdan Stempkowski
Líba Šaferová
|
MěÚ Krásná Lípa vyjel na exkurzi do družebního města Lubań. Pro členy KČT uvolnil 10 míst, a tak jsme mohli obdivovat probouzející se přírodu
za okny autobusu spolu s dalšími Krásnolipáky, včetně pana starosty. V Lubani jsme vyzvedli naše polské přátele turistiky a průvodcovství
se ujal Tadeusz. Prvním cílem byla návštěva zámku Kliczkow, o němž první zmínky pochází z roku 1297. Mezi mnoha majiteli byla mimochodem
i Anna Svidnická, manželka Karla IV. Pohnutá historie zámku končí po 2. svět. válce, kdy se vypleněný zámek proměnil v ruinu. Ta byla
zachráněna až v roce 1999. Dnes v objektu sídlí hotel se školícím centrem. Prohlídka zámku byla zakončena podáním kávy a zákusku. Exkurze pokračovala prohlídkou Lubaně – rynek, radnice, viadukt ( dlouhý 500 m, údajně nejdelší v Evropě ), návštěva muzea keramiky. Gulášová polévka, na kterou nás pozvali lubanští přátelé, neměla chybu. Takto posilněni jsme se vydali na cestu domů. Děkujeme za krásné zážitky. Líba Šaferová |
|
| 6. 4. 2025 | Zájezd do Doksan a Budyně nad Ohří |
| Fotografie František Anděl 
Lucie Churáčková
Standa Leš
Líba Šaferová
Doksany, chátrání
Infocentrum
|
Je neděle 6. 4. 2025 7:30 hodin, -2°C Krásná Lípa náměstí. Scházíme se po jednom i po dvou, a když už je nás všech 15, přesouváme se na autobusák,
ale tam ještě BUS nestojí. Po chvíli přijíždí bílý Mercedes s tmavými skly, zastavuje a nic. My stojíme, koukáme a taky nic. Nikdo z nás nevěděl,
čím vlastně pojedeme. Mikrobus Mercedes nám připadal moc nóbl, tak čekáme dál. Pan řidič z dopravy Hambálek Varnsdorf to nevydržel, otevřel a vyzval
nás k nastoupení. Váhavě, ale rádi nastupujeme, protože venku to přece jenom táhne a ze dveří to teple zaválo. Informujeme řidiče, kde má posbírat
další pasažéry a v České Kamenici, že přistoupí Jitka Štraubová – vedoucí zájezdu. V Kamenici přistoupily obě Jitky a Martin. Jitka se ujala své role,
všechny nás přivítala, řidiče nasměrovala do Budyně a jelo se. Cesta rychle utíkala, bylo se na co dívat, vítaly nás malebné kopce Českého středohoří.
V Litoměřicích přejíždíme Labe a míříme k Budyni nad Ohří. U hradu jsme poněkud předčasně, otevírá se až v 10 hodin, a tak tu půlhodinku couráme po náměstí, kolem kostela, kde probíhá mše svatá, a čekáme na příjezd přátel z Lovosic a na paní průvodkyni. Pomalu se trousíme na nádvoří hradu, kde se po chvíli vítáme s přáteli z družebního STP Lovosice, kteří přijeli auty. Jitka se vítá s panem Kučerou a domlouvají se podrobnosti. Přijíždí také paní průvodkyně, dělí nás na dvě skupiny, protože je nás moc. Jedna část jde do hradu a druhá do galerie, kde probíhá nově instalovaná výstava obrazů. Vstupujeme do hradu a paní průvodkyně spouští stavidla své výřečnosti a zasypává nás zajímavými informacemi o minulosti hradu a střídání majitelů. Na hradě je také umístěno Jandovo muzeum, ukázka zařízení alchymistické laboratoře, spousta nástropních fresek a plno dalších zajímavostí. Prohlídka končí, venku už čeká druhá skupina a my se přesunujeme do galerie, kde mají podlahové vytápění a tudíž teplíčko. Po prohlídce vystavených dílek, ještě rychle do "íčka" pro vizitky a razítka, nástup do našeho minibusu a odjezd do Lovosic do hospůdky U Myšáka, kde máme zajištěný oběd. Po řádném nasycení odjíždíme navštívit klášter sester premonstrátek v Doksanech. Tam se nás ujal mladý, sympatický pracovník doksanské farnosti a velice poutavě nám vyprávěl tklivý příběh zdejšího kláštera a barvitě popisoval nelehký úděl jeho obyvatelek. Vzácným hostem kláštera byla ve své době princezna Anežka Přemyslovna, známá pod jménem Svatá Anežka Česká. Provedl nás také klášterním a farním kostelem Narození Panny Marie. Prostě k obdivování a kochání toho bylo tolik a to nekonečné množství informací... Omlouvám se za poněkud zmatené líčení té krásy kolem, ale tady slova nestačí, to se musí vidět. V 16 hodin se před klášterem loučíme s přáteli z Lovosic a ujíždíme k domovu. Poděkování patří lovosickým přátelům a jmenovitě panu Kučerovi, Jitce Štraubové za precizní zvládnutí nelehké role vedoucí zájezdu, díky patří také panu řidiči, který nás celý dne bezpečně dopravoval z místa na místo. Velký dík patří vedení našeho klubu, který celou akci připravil a finančně štědře podpořil všechny zúčastněné tím, že plně uhradil dopravu a vstup na hrad. Díky, bylo to moc fajn! Standa Leš. |
|
| 29. 3. 2025 | Otvírání Pramenů Křinice |
| Fotografie Lucie Churáčková 
Jaromír Petružálek
 |
Tradiční otevírání studánek proběhlo v sobotu 29. 3. 2025 u Pramenů Křinice. Výletní místo dostalo nový kabát. Jak hlavní altán, tak i dvě
další studánky, září novotou. Velké poděkování LČR Rumburk. Počasí se na nás trochu mračilo, ale i přesto přišlo asi 130 lidí. Z náměstí
přišla skupina 50 lidí. Protože se jedná o hvězdicový pochod, přicházeli lidé ze všech stran. Dolní a Horní Podluží, děvčata z Varnsdorfu,
Studánky, Ústí nad Labem a z dalších okolních městeček. Po příchodu k Pramenům na účastníky již čekal ohýnek, na mnohé první jarní buřť. Po přivítání a trochy historie byla studánka slavnostně otevřena. "Znám křišťálovou studánku..." recitovali velcí i malí. Došlo i na pokřtění altánu. Na památku dostali účastnící pamětní list a razítko. Hrála i harmonika, zpívalo se a opékaly buřty. Byl to moc krásný den i přes ne úplně dobré počasí. Děkujeme všem, kteří přišli. Jitka Štraubová. |
|
| 27. 3. 2025 | Brigáda u Pramenů Křinice |
| Fotografie Lucie Churáčková 
Jaromír Petružálek
Ilona Řechtáčková
|
Tradiční brigáda před Otvíráním studánek proběhla ve čtvrtek 27. března. Počasí mělo své vrtochy, ale jak vědělo, že se má pracovat,
vyšlo na sto procent. Studánky jsou v novém kabátě, za což patří velké poděkování LČR Rumburk. A pokud klapne do budoucna i vyčištění příkopů, bude to nádhera. S partou věrných kamarádů, kteří chodí pravidelně na úklid Pramenů jsme očistili a natřeli set na sezení, nařezali klestí na zátop, připravili ohniště, trochu vyhrabali příkopy, uklidili okolí hlavního altánu a nazdobili hlavní studánku. Klacky na sobotní buřty jsme také připravili. K tradicím patří i brigádnický buřt, který neměl chybu. Stejně tak podávaná káva z nedělního servisu od Libušky se zákuskem. Bylo to fajn strávené odpoledne a všem patří velké poděkování. Jste jedničky. Na sobotu jsme připraveni. Přijďte. Jitka Štraubová |
|
| 23. 3. 2025 | Saské Švýcarsko s Jiřím Rakem |
| Fotografie Jan Tomiška 
Míla Wisinová
 |
|
|
| 22. 3. 2025 | Jarní sraz turistů ve Šluknově |
| Fotografie Jarda Leksa  Jaromír Petružálek  |
|
|
| 15. 3. 2025 | První předjarní výlet |
| Fotografie Lucie Churáčková  Jaromír Petružálek  Ilona Řechtáčková  Líba Šaferováá  Jan Tomiška  |
Výlet začal velice slibně – v očekávání dalších výletníků jsem se poflakovala po náměstí a od Čokoládovny Mana mně byl svěřen dopink v podobě
různých pralinek (pro řidiče bez alkoholu), moc děkujeme, bylo to velmi příjemné překvapení. Sešli jsme se v nebývalém počtu 18 účastníků a dvou pejsků. Z nováčků byl pan Jindřich a v Lipové na nás čekala paní z Varnsdorfu s velmi fešným psem Atilou. Rozjeli jsme se do Lipové, kde nás organizátorka Jitka přivítala a nastínila další kroky. Vydali jsme se upraveným zámeckým parkem k zámku, který není opravdu v dobré kondici, už byly i jinde různé dotazy, že je s podivem, že má nová okna, ale chybí střecha – nějak se jeví, že to vypadá na nějakou kauzu. Rybník je hodně upuštěný, ale i tak se v něm zrcadlilo sluníčko a vymetená obloha. Pokračovali jsme lesem na vrch Jáchym s kaplí Svaté Anny s křížovou cestou. Poslední prudký úsek před vrcholem je sedm zastavení Sedmi bolestí Panny Marie. Místo působí velice magicky, je pěkně upravené a z vrcholu jsou i hezké výhledy. Když jsme se dost pokochali a někteří se i posilnili, tak jsme vyrazili zpět do Lipové s krátkou odbočkou na Anenský vrch u Lobendavy s kaplí, Getsemanskou zahradou a křížovou cestou. Na horizontu jsou překrásné ničím nerušené výhledy na Lobendavu i veliké louky, sem tam nějaký solitérní strom – balzám na duši. Z původního plánu zakončit výlet v restauraci U Pytláka sešlo, příznivěji se nám jevila možnost v Mikulášovicích v Restauraci u Vladařů, se kterou už máme dobré zkušenosti. Opět nezklamala, jen by to chtělo asi ještě párkrát vyběhnout kopečky, aby slehlo. Výlet byl moc pěkný, i těch pár kilometrů nás upachtilo, počasí super a měla jsem radost z veliké účasti, s leckým jsem se neviděla hodně dlouho. Velké díky patří Jitce, která pro nás připravuje takové lahůdky na míru, a už jsem zkoukla fotky Lucky – hodně povedené. Tak všem moc děkuju za hezký den, a když fouklo, tak jsem si uvědomila význam informace při předpovědi počasí o „pocitové teplotě“. Děkujeme Jitce za velmi hezký výlet a skvělou pozornost i mnohé doplňující informace. Ilona Řechtáčková |
|
| 26. 2. 2025 | Vyroční schůze STP Lovosice |
| Fotografie Jitka Štraubová    |
Ve středu jsme přijali pozvání na výroční členskou schůzi našich přátel STP Lovosice. Přijetí bylo velmi vřelé. Vyřídili jsme pozdravy od Vaška Hiekeho
a Mikši Peterky, kteří se nemohli ze zdravotních důvodů zúčastnit. Shrnutí činnosti klubu po všech stránkách bylo svižné. Vystoupila i paní Jančová z pojišťovny Generali. Kulturní program obstaraly velmi pěkným vystoupením děti z místní školky a 4 TETY. Čtveřice dam vytvořila opravdu pěkné hudební chvíle. Na závěr jsme byli pozváni na pozdní oběd do restaurace U Myšáka. Moc děkujeme našim přátelům za vynikající přijetí, občerstvení a vřelost. Těšíme se na viděnou 6. dubna na společném výletě v Budyni nad Ohří a dalších akcích, jako je pobyt v lázních Piešťany a Spáleném Poříčí. Jitka Štraubová |
|
| 25. 1. 2025 | Výroční členská schůze KČT Krásná Lípa |
| Fotografie Jaromír Petružálek  Bogdan Stempkowski  Jan Tomiška  |
Výroční zpráva Klubu českých turistů Krásná Lípa za rok 2024 Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté, kamarádi, přátelé, dovolte před tím, než přednesu zprávu za uplynulý rok, abych začal krátkou citací z Kyjovské kroniky z roku 1924. Nadčasový úryvek je ze slavnostního projevu Josefa Roteho u příležitosti 40. výročí Horského spolku pro Kyjovské údolí: "Jsem nesmírně potěšen, že se do Horského spolku pro Kyjovské údolí, který přirovnávám ke stromu nově zasazenému v roce 1884, nevrazil žádný klín sváru. To lze považovat za důkaz jednoty ve snaze o probuzení a podporu smyslu pro přírodu, přičemž politika a stranické zájmy by měly být vyloučeny. V horském spolku je místo pro každého, kdo má rád obdivuhodnou krásu přírody. Zde jsou lidé s lidmi bez rozdílu majetku, profese, stranické příslušnosti nebo vyznání, dokonce i národnosti, pokud se tito cítí mezi námi dobře". K 30. 12. 2024 měla naše základna 103 členů, z toho 53 žen, 29 mužů, 4 juniory a 7 členů TOM. Máme skupinu devíti cvičitelů, bohužel s ohledem na věk, pracovní vytížení a zdravotní stav je jen malá část aktivní. Přitom vedoucí turistiky a cvičitelé zajišťují sportovní život klubu. Je potřeba doškolit další vedoucí. Krajské školení probíhá dnes a zítra v Ústí nad Labem za účasti dvou našich členů. Sedm členů se věnuje turistickému značení, za což zaslouží velké uznání a poděkování. Činnost sportovní Krom splněného plánu se členové účastnili na dalších akcích, které pořádaly jiné odbory nebo organizace.S naším klubem jsou spojeny tradiční akce. Nový rok zahajujeme výstupem na Vlčí horu. Pevné místo v kalendáři zimních akcí má i naše Nejsevernější zimní táboření v ČR. Díky Českému svazu ochránců přírody Tilia došlo, ku prospěchu akce, ke změně místa táboření. Táborníci získali o stupeň lepší dostupnost tábořiště, velkou louku k táboření s kvalitním zázemím. Pohádkový les je další z našich tradičních akcí. Svou kvalitou dokáže přilákat největší návštěvnost nejen z našich akcí, ale i ze všech, které pořádá Ústecká oblast KČT. Poslední z tradičních akcí jsou Krásnolipské pochody – Skalní hrádky Labských pískovců. Je doba, kdy je popularita dálkových pochodů za zenitem a lidé vyžaduji buď turistiku zážitkovou nebo extrémní. Do výčtu akcí nadregionálního významu, která byla podpořena přeshraničním projektem Euroregionu Elbe/Labe byla oslava 135 let rozhledny Vlčí hora. Připomněli jsme si i 135 let turistického značení. Díky grantu jsme mohli vydat tisícovým nákladem publikaci věnovanou Vlčí hoře. Další nadregionální akcí byl 52. ročník mezinárodního turistického srazu Za posledním puchýřem. Akci finančně podpořili ÚV KČT Praha, Ústecký kraj, OPS České Švýcarsko a Richard Vech. Součástí akce, která byla podpořena i Euroregionem Neisse-Nisa-Nysa, byly Lužické pochody. Chci připomenout, že sice každá akce má svého vedoucího, ale je to vždy akce klubová. Úspěch akce by měl být vždy záležitostí každého našeho člena, měl by ji dle svých možností podpořit. Tak, jak to bylo na pochodech Za posledním puchýřem. Veřejné akce jsou naší vizitkou. K významným akcím patří i setkání s polskými přáteli u Lípy přátelství v Hrádku nad Nisou. Brigádnická činnost Specifikou našeho klubu je od vzniku odboru rozsáhlá brigádnická činnost, kterou organizoval zejména Mikuláš Peterka. Nadstandardní je, že jednotliví členové mají v osobní péči údržbu objektů, sloužících veřejnosti – lavičky, studánky a další, na kterých každoročně odpracují mnoho brigádnických hodin. Krom nezištné fyzické práce se klub podílí na těchto aktivitách i příspěvky ze svého rozpočtu. V těchto činnostech nám jsou velmi nápomocné Lesy ČR, Lesní správa Rumburk. Výrazným příkladem je citlivá rekonstrukce Kinského vyhlídky s okolím až k Sýrovému potoku. Jedinečnou práci odvedly Lesy ČR při obnově, pro nás kultovního místa, pramenů Křinice. V souvislosti s brigádnickou činností musím připomenout, že jsme druhý rok využili dobrovolníky z projektu Stezky z lásky. Bude tomu tak i v letošním roce, první společnou brigádu plánujeme na 12. dubna. Přínos těchto brigád lze i vyčíslit. Dluh máme vůči vlastním členům, kteří věnují svůj čas potřebám klubu. Je to mnoho hodin s přípravou a vedením akcí, při prodejích, ale třeba i vedení webových stránek nebo archívu. Příkladem jsou kroniky, které uchovávají naši historii. Naše kronikářka Jitka Štraubová, která nad kronikou strávila v loňském roce 138 hodin. Samostatnou kapitolou jsou rozhledny, kterým se věnuje Jan Douda. Kromě toho, že zajišťuje jejich provoz, s kterým pomohli M. Podhorský, K. Hanousek, J. Fiala, R. Andonov, J. Štraubová a M. Peterka, odsloužil v roce 2024 neuvěřitelných 1 190 hodin na Dymníku a 320 hodin na Vlčí hoře. U Jana Doudy je nutno připomenout brigády se Stezkou z lásky, úspěšnou práci s projekty a v neposlední řadě, že "zaskočil" při absenci klubové hospodářky. Je nutno říct, že všichni vše dělají nezištně. Velikost klubu je úměrná množstvím aktivních jedinců. Všichni za svou práci zaslouží úctu a poděkování. Spolupráce K našim členům patří skupina turistů ze saského Neustadtu a členové z polské Lubaně. Skvělou partnerskou spolupráci máme se Slovenským klubem turistou z Práznovců. Naše dlouholetá spolupráce mezi kluby byla povýšena na spolupráci i mezi obcemi. Klub je členem Destinačního fondu Českého Švýcarska, Místní akční skupiny (MAS) Český sever a je v klubu seniorů Ústeckého kraje. Klub dle potřeby spolupracuje s kluby Ústeckého kraje. K významným partnerům patří Klub tělesně postižených z Lovosic, významnou spolupráci máme i s folklorním souborem Dykyta, s dobrovolnými hasiči Krásná Lípa a Komorním souborem. Odbor spolupracuje s OPS České Švýcarsko, s NP České Švýcarsko, s ČSOP Tilia, MAS Český sever, Krajskou radou seniorů a Kostkou Krásná Lípa. Největší spolupráci, které si velmi vážíme, je spolupráce s městem Krásná Lípa a městem zřízenými organizacemi. Radnice nám bezplatně propůjčuje městská zařízení, z městem vypsaného grantu získáváme dotace na významné akce, některé činnosti děláme ve spolupráci. Oslava 135 let rozhledny na Vlčí hoře, Pohádkový les, Stezky z lásky a především Za posledním puchýřem jsou toho příkladem. Představitelé města se účastní našich akcí. Žádná akce se neobejde bez Technických služeb města, školního zařízení a hasičů. Hasičům jsme jako výraz poděkování zakoupili termo kameru. Před námi je nový rok. Čeká nás naplnění našeho plánu činnosti, ale letošní rok je také rokem 155. výročí povýšení Krásné Lípy na město. Připomeneme si, že Horský spolek pro nejsevernější Čechy vznikl před 140 lety, folklorní soubor Dykyta, který se podílí na našich akcích, oslaví 35. výročí a NP České Švýcarsko oslaví 25 let. Nabízí se možnost uspořádání společné akce. Čeká nás běžná každoroční údržba námi vybudované turistické infrastruktury. Na úpravu vodotečí na pramenech Křinice jsme požádali o dobrovolníky z projektu Stezky z lásky. V jarních měsících zahájíme za podpory Města Krásné Lípy práce na námi vlastněné nemovitosti na Vlčí hoře. Lze předpokládat finanční náročnost, za tím účelem se nám podařilo díky sbírce Donia, úspěšných grantů a z výnosu z provozu rozhleden, zajistit masivní finanční rezervu. Zde se potvrdila slova našeho bývalého hospodáře Jana Doudy, který nás léta nabádal ke spořivosti a rozumným investicím. Díky našetřeným financím si můžeme dovolit předfinancovat i velké projekty. Máme prostředky na investice, ale i na podporu činnosti klubu. Hlavním úkolem je řešit budoucnost provozu rozhleden. Nutné je zajistit skladové a po změně ve vedení Eurotopoz spol. s r.o. archivní prostory. Řešením by bylo zakoupení popřípadě dlouholetý pronájem vhodné nemovitosti nebo, kdybychom našli sílu, vyřešila by letité problémy vlastní stavba. Přes to, že historická bilance činnosti klubu nás čeká až za rok, nedá mi, abych se vrátil v čase zpět, kdy klub vznikal. Tak, jak jsem citoval v úvodu své zprávy z Kyjovské kroniky, nezměnilo se nic ani po sto letech. I při vzniku našeho klubu se stíraly rozdíly v postavení, vzdělání, ekonomice jedince, všichni měli společný zájem, kterým byl poznávací pohyb v přírodě a kamarádský život klubu. Vzhledem k tomu, že už neděláme společné dovolené, které byly stmelovacím prvkem klubu, zařadili jsme do plánu na rok 2025 za účelem prohloubení klubového života zatím dvě společná setkání. Pokud má být organizace silná, je potřeba, abychom si uměli naslouchat a abychom dokázali být velkorysí, přes některé věci se přenést, abychom se leckdy kvůli malichernostem nedělili. Závěrem bych chtěl poděkovat výboru klubu, cvičitelům, značkařům, ale i vám všem, že utváříte podobu našeho klubu. Jsme na počátku roku, přeji vám všem mnoho zdraví, rodinné a pracovní spojenosti, mnoho turistických kilometrů a krásných zážitků v naši jedinečné přírodě. Děkuji za pozornost. Václav Hieke |
|
| 11. 1. 2025 | Poslední puchýř, posezení |
| Fotografie Václav Hieke  |
|
|
| 10. – 12.1. 2025 | Nejsevernější zimní stanování |
 |
Od pátku 10. až 12. února pořádal náš klub na terénní základně ČSOP 43. ročník zimního táboření. Po dlouhé době byla pravá
tábornická zima, přesto byla účast táborníku spíše komorní. V pátek od 13 hodin byla otevřena základna a začala průběžná prezence účastníku. O táborníky se po celé táboření pečlivě staraly naše členka Monika se sestrou Darinou. V nabídce za příznivé ceny byl kuřecí vývar se zeleninou, hovězí guláš, tři druhy klobás, slabé párky, hemenex, smažená vajíčka, sekaná, ovocné koláče a štrúdl. Zajištěné bylo dostatečné množství alkoholického i nealkoholického pití. Večer byl při kytaře. V sobotu byla od 8 hodin k dispozici bohatá snídaně. Pro zájemce byla připravená jedna vedená trasa. Ostatní měli individuální program. V rámci táboření se z časových důvodu uskutečnila netradiční akce, a to poděkování všem, kteří pomohli s organizací Posledního puchýře. V příjemné atmosféře v kině se, kromě osmi (převážně přespolních) pozvaných, sešli všichni pořadatelé. Po dobrém hovězím guláši z „Cukrárny U Moniky“ akci zhodnotili Jan Kolář a Jan Eichler. Při kávě, štrúdlu a koláčích obdržel každý na památku jako připomínku na akci děkovný list. Večer na základně byl tradiční, besedování a vzpomínání na staré časy s přáteli, hraní a zpívání při kytaře a benju spojené s tancem. V neděli po snídání se úklízelo a po té se účastníci rozjeli do svých domovů. Poděkování za stanování zaslouží: Monika Semanová se sestrou Darinou, Honza Eichler, Karel Hanousek, Lucie Churáčková a Lída Hanzlíková. Za posezení v kině: Alena Starostová, Standa Leš s Marcelou Píšovou. |
| Statistika: | |||||||
| Den | v chatě | ve stanech | stany a karavany | sněhu | teplota | ||
| pátek | 20 | 12 | 4 | 12 cm | -3 | ||
| sobota | 24 | 12 | 5 | 35 cm | -7 | ||
| neděle | 24 | 12 | 5 | 38 cm | -8 |
| Startovné zaplatilo 24 účastníků. nejstarší účastník: Jiří Semerád, ročník 1941, Litoměřice nejvzdálenější účastníci: Bartłomiej Wachnik a Przemysław Kuca, Bydgoszcz nejmladší účastník: Samuel Zahradníček - ročník 2016 | ||||||
|
| 1. 1. 2025 | Novoroční výstup na Vlčí horu |
| Fotografie Líba Šaferová  |
Počasí bylo dnes oproti výstupu na Klíč jasnější, sluníčko svítilo, ale na samotném vrcholu dost foukalo. Novoroční výstup
na Vlčí horu je již naší klubovou tradici, ale bohužel za ty roky byla letošní účast členů našeho klubu snad nejhorší. Z náměstí se vycházelo tradičně v 11.30, podle informací – devět účastníků, kterým popřál do nového roku Zbyněk Linhart. Trasa byla tradiční: Krásná Lípa – Sněžná – Vlčí hora. Tři členky šly od Nobilis Tilia na Vlčí hoře. Na rozhledně jsme se přivítali s Honzou Eichlerem, který přišel z Dymníku, kde měli 1. novoroční výstup kamarádi z KČT Rumburk. Měli jsme i možnost seznámit se s pánem, který nám ochotně vypomáhá na rozhledně. K novoročnímu přípitku snad poprvé za ta léta nedošlo. Pokud byl určen nějaký vedoucí akce, tak nedorazil. Byl to vlastně jen takový individuální výstup, bohužel. Hezký nový rok 2025 všem přeje Jitka Štraubová. |
|
