Příspěvky a připomínky: j.tomiska@gmail.com


Zveřejněno	hodin	datum	akce
17. 1. 2026	9.45	14.3.2026	Návštěva Centra NP v Bad Schandau obsazeno
1. 3. 2026	9.45	28.3.2026	Otvírání pramenů Křinice
4. 2. 2026	18.00	18.4.2026	Za Kočkou do Litoměřic
23. 1. 2026	7.30	24.–26.4.2026	Jizerky obsazeno
22. 2. 2026	12.00	27.5.–1.6.2026	Západní Čechy, Žlutice obsazeno další info
6. 3. 2026	20.30	3.3.2026	Výroční schůze STP Lovosice doplněno album
21. 2. 2026	10.00	21.2.2026	Únorová procházka do Sloupu doplněn článek

Vlčí hora

Zimní otvírací doba zde.

Vápenný vrch (plánovaná)

Zde nyní najdete léta dřívější:
2003, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025, od 2011 přímo v "Kalendáři" níže.

Pro nové čtenáře:
Kalendář: po ťuknutí na akci v kalendáři se Vám otevře menší podokno s dalšími informacemi. Kalendář na rok 2025 v klasické verzi ke stažení ve formátu pdf je zde.
Album fotografií: při zobrazení obrázku z alba můžete na počítači stisknout pravé tlačítko myši a z nabídky vybrat, mezi jiným, zobrazení velkého obrázku na displej nebo jeho uložení na počítač. Na tabletu nebo mobilu podobně, jenom podržíte na obrázku prst.

Aktuálně

7. 3. 2026	Setkání u příležitosti MDŽ
	Odjezd z Krásné Lípy, nám. ve 12:01, příjezd do Chřibské v 12:27. Zde bude posezení s obědem v restauraci Radnice. V případě zájmu i cukrárna. Po posezení je na každém zda odjede autobusem, vlakem nebo se projde procházkou domů. Prosím, hlaste se v případě zájmu Vaškovi Hiekemu do středy 4. 3. 2026, aby objednal počet míst. Václav Hieke, tel.: 728732877, e-mail: hiekev@cbox.cz.

14. 3. 2026	Návštěva Centra NP v Bad Schandau s výletem výlet již obsazen
Formát jpg Formát pdf	Město Krásná Lípa, České Švýcarsko o.p.s. a KČT Krásná Lípa pořádají v sobotu 14. 3. 2026 návštěvu Centra NP Saské Švýcarsko v Bad Schandau a poznávací túru Bad Schandau – elektrický výtah z roku 1905 – skalní hřeben Schrammsteine – Schmilka. Na túře navštívíme Centrum NP Saské Švýcarsko v Bad Schnadau, kde je v sobotu 14. 3. vstup zdarma a lze obdržet řadu turistických materiálů pro sezonu 2026. Unikátním výtahem (EUR 1,80/os) vyjedeme po poledni na plošinu Ostrau s výhledy a přes mohutný skalní masiv Schrammsteine (výstup po mnoha schodech) s nejkrásnějšími pohledy na Českosaské Švýcarsko dojdeme do letoviska Schmilka na přívoz a vlak. Trasa měří 12 km a je členitá. Je naplánován dostatek času, aby se nemuselo spěchat. Vyplatí se jízdenka Labe Elbe (na pokladně na nádraží v Rumburku před odjezdem vlaku!) za 840 Kč/5 osob. Platí na veškeré jízdy vlakem a na přívozy (v Bad Schandau a ve Schmilce). Během túry není možnost zakoupit občerstvení. Odjezd z Rumburka vlakem v 9:31 do Bad Schandau, zpět ze Schmilky v 19:00, příjezd do Rumburka ve 20:27. Těšíme se na společně strávený den v Saském Švýcarsku! Zájemci, potvrďte účast na e-mail: jiri.rak@ceskesvycarsko.cz.

28. 3. 2026	Otvírání pramenů Křinice, 34. ročník
Formát jpg	Srdečně vás zveme na jarní vycházku pro malé i velké, při které společně přivítáme novou sezonu a odemkneme prameny. Odchod: z náměstí v Krásné Lipě v 10:00 hodin. Hvězdicový pochod. Zahájení a slavnostní odemykání pramenů v 11:30 hodin. Trasa: lehká, nenáročná, vhodná pro rodiče s dětmi i kočárky. Délka trasy cca 8 km. S sebou dobrou náladu, buřty na opékání a chuť strávit příjemné dopoledne v přírodě. Informace i na facebooku KCT Krasna Lipa. Těšíme se na vás. Jitka Štraubová, tel.: 606590040, e-mail: straubovajitka@seznam.cz. Ludmila Hanzlíková, tel.: 720448567, e-mail: liduhanzlikova@seznam.cz.

18. 4. 2026	Výlet za Kočkou do Litoměřic
	První upřesnění – Kočka je skála a projdeme se i Litoměřicemi. Další podrobnosti budou doplňovány. Těším se na vás. Tel.: 606590040, e-mail: straubovajitka@seznam.cz. Jitka Štraubová

24. – 26. 4. 2026	Jizerky
Z roku 2024	Původní zájezdy v tomto termínu byly v rámci spolupráce turistů ze tří sousedících zemí (Německa, Polska a Česka) na akci "3 dny – 3 státy – 3 pochody". Ale po omezení aktivní činnosti turistického klubu v Lubani a v Novém Městě pod Smrkem jezdíme sami jenom do Jizerek. Letos máme zajištěné ubytování v Rekreačním areálu Krakonoš v Bílém Potoce, a to v hlavní budově. Cena za noc 350 Kč, snídaně 80 Kč oběd, 130 Kč a večeře 100 Kč. K dispozici je mikrovlnka. Bezlepkové jídlo dělají. Týden dopředu zamlouváme většinou jenom jednu večeři, a to na sobotu, kdy se i scházíme s našimi místními kamarády. Jezdíme auty, takže cestou tam i zpět můžeme navštívit různé zajímavosti. V sobotu je "hlavní" výšlap. Vše je na pohodu, nespěcháme, chodíme podle nejméně rozchozených. Návrhy na zastavení na cestě tam i zpět nebo na pěší trasy jsou vítány. Bohužel návrhů moc nebývá... Průběžně budu doplňovat. Pátek: Krásná Lípa – Breiteberg – Hörnitz – Frýdlant – Bílý Potok, Krakonoš. Mapka zde . Procházka k rozhledně Dr.-Curt-Heinke-Turm na Breitebergu je zde . Necelé 2 km s převýšením 140 m. Sobota: Smědava – Černý vrch – Pytlácké kameny – Zelený vrch – Smědava, 14,4 km, převýšení 349 m, mapka zde . Neděle: Jitka navrhuje Bílou skálu nad Příchovicemi, vyhlídku Terezínku nad Tanvaldem a Urbanovu křížovou cestu Smržovka, mapka zde . Dotazy a přihlášky: zavolejte +420737420960 nebo sms +420737420960 nebo e-mail: jan.tomiska@gmail.com. Přihlášení (16): Jan Tomiška (auto), Lucie Churáčková + 1 + Diana Komárková, Marcela Píšová, Standa Leš (auto, z K. Lípy vyjedou odpoledne), Jitka Štraubová (auto), Líba Šaferová, Jaromír Petružálek (auto), Míla Wisinová, Jana Knollová, Pavel Šťovíček, Jarmila Koňaříková, Lenka Lankašová, Jana Tržilová, Mikuláš Peterka. Jan Tomiška

27.5.–1.6. 2026	Západní Čechy, Žlutice
Mapka	Budeme bydlet v ubytovně MINEX ve Žluticích (www.zluticeubytovani.cz) asi 200 m od centra obce. Vlastní vaření, v městečku restaurace. Doplnění 22.2.2026: K ubytování: – většina pokojů má WC a koupelnu na chodbě, ale u pokojů. – kuchyňky mají být na pokojích k dispozici. Pokud ne, domluvíme se. Možné cíle: – Bečov nad Teplou s hradem a túrou 8 km – Rabštejn nad Střelou – žulové balvany a viklany u Žihle – románské kostely Vroutek a Potvorov – zámek Manětín a túra na Chlumskou horu s výhledy – Chyše, zámek a výstup na Vladař s rozhledem – Žlutice s muzeem, v pá a so je tam divadelní festival (!) Budeme v oblasti s 500 – 800 m n. m., opuštěný region (Sudety více zřetelné než u nás na severu), na rozhraní krajů Karlovarský, Plzeňský, Ústecký a Středočeský. Relativně nedaleko Karlovy Vary, ale tam asi nepojdeme. Dotazy na e-mail: jiri.rak@gmail.com. Platbu 1660 Kč posílejte, prosím na účet Míly Wisinové: 0836617043/0800. Do zprávy pro příjemce napište, prosím, jméno. Přihlášení (11): Rakovi 2x (auto), Jan Tomiška (auto), Míla Wisinová, Jaromír Petružálek (auto), Mikuláš Peterka, Jarda Leksa, Hadravovi 2x, Lešovi 2x. Jiří Rak

Již proběhlo

3. 3. 2026	Výroční schůze STP Lovosice
Fotografie František Anděl	Vyjeli jsme na pozvání našich přátel do Lovosic. Přivítání bylo srdečné a velmi milé. Na začátku schůze zazpívali své pásmo písniček děti ze 4. ZŠ Lovosice a pokračovala ženská skupina 4 TETY. I jejich vystoupení bylo moc pěkné. Poté vystoupila se zajímavou přednáškou paní Dr. Vacková. Pan Mirek Kučera a jeho děvčata nás seznámila s celoročním vedením a hospodařením klubu, jejich kulturním životem a úspěchy. V diskuzi vystoupil se zdravicí i náš předseda Vašek Hieke a starosta města Lovosice pan Krejčí, který odpovídal na otázky. Po skončení schůze nás kamarádi pozvali do restaurace Labužník na večeři. Byla výborná. Domluvili se zde další společné akce, výlety a ozdravné pobyty. Moc děkujeme za vaši pohostinnost a krásné odpoledne. Bylo nám s Vámi dobře. Krásné jarní dny a těšíme se na další setkání. Jitka, Miksa, Vašek a Jaromír

21. 2. 2026	Únorová procházka do Sloupu
Fotografie Lucie Churáčková Jan Tomiška Jana Tržilová	Sobota 21. 2. 2026 začala přesně tak, jak si člověk představí pravý únor – husté sněžení, minimální viditelnost a pocit, že svět končí deset metrů od nosu. A přesto se nás na nádraží v Novém Boru sešlo 16 dospěláků, 1 statečné dítko (ano, bez pyžama, ale byl to boj!) a 3 chlupatí parťáci. Už tam na nás čekala hlavní hrdinka dne – Jitka, organizátorka s železnou výdrží, spolu s Jessie a Honzou. První kroky vedly k sídlu společnosti LASVIT. Jeho ikonická prosklená budova vznikla citlivým propojením historických domů s moderní architekturou a je ukázkou toho, jak může tradiční české sklářství fungovat v současném designu. Firma byla založena v roce 2007 Leonem Jakimičem a dnes patří mezi světově uznávané značky v oblasti světelných instalací. A my jsme si tuhle architektonickou parádu prohlédli hezky zasněžení od hlavy až k patě. Po červené jsme pokračovali do Chotovic ke Kapli Navštívení Panny Marie, kde nám Jitka připravila krátké, ale poutavé povídání o místních budovách a historii okolí. I když krajina byla zahalená sněhovou clonou, výklad jsme si užili naplno. V Lesoparku Franze Hantschela nás hned na začátku přivítala perníková chaloupka. Nejmladší účastnice byla nadšená – a pejsci rozhodně nezůstali pozadu. Společně se do chaloupky doslova „rvali“, jako by čekali, že uvnitř opravdu bydlí Ježibaba s připravenou svačinou. Smích, štěkot a radost – to byla ta pravá atmosféra. V altánu jsme pak posvačili, zahřáli se a pokračovali dál. Další zastávkou byla Helzelova kaple a poté přišla první jeskynní výzva – Velká cikánská jeskyně. Cesta k ní vedla přes lávku, která byla sama o sobě malým dobrodružstvím. Klouzalo to, lávka mělo svá nejlepší léta dávno za sebou a přejít ji chtělo odvahu i soustředění. Následovala Malá cikánská jeskyně a pak už jsme zamířili k lesnímu divadlu ve Sloupu. Cestou nás však čekala neplánovaná sprcha – projíždějící řidiči obohatili Janu tak vydatně, že její kalhoty by se daly ždímat. Únor se prostě nezapře. Ve Sloupu v Čechách jsme se rozdělili podle chutí a potřeb. Část výpravy zamířila do Hospůdky Maminka, kde přišlo vhod cokoliv teplého. Honza s Jindou zvolili cukrárnu – protože cukr je základní palivo každého správného turisty. Každý si přišel na své. Odpoledne sněžení ustalo, viditelnost se zlepšila a těsně před koncem výletu začalo symbolicky lehce pršet – aby bylo jasno, že počasí má stále hlavní slovo. Autobusem jsme se přesunuli zpět do Nového Boru. Pan řidič byl poněkud nevrlý, zřejmě překvapený, že se mu v sobotu do vozu nahrnulo tolik turistů najednou – ale i to patří k zážitkům. My jsme si náladu vzít nenechali. Velké poděkování patří Jitce za skvělou organizaci, energii a zajímavé povídání během celé trasy. A obrovský respekt všem, kdo dorazili i přes nevlídné počasí – protože právě takové výpravy se zapisují do paměti nejvíc. Únorový trip? Rozhodně stál za to. Lucie Churáčková

4. 2. 2026	Příkladná spolupráce s Lesy ČR
	Náš slovenský družební turistický klub Práznovce u Topolčan má ve znaku velmi vzácnou jehličnatou dřevinu, a to sekvoj obrovskou. Jako symbol družby náš klub koupil před dvěma lety také sekvoj a s povolením vedení města jsme ji za přítomnosti družebního klubu a vedení města s radostí slavnostně vysadili do městského parku pod hřbitovem. Jenže jsme vůbec nedomysleli, že tato budoucí ozdoba městského parku, bude nečekaně chutnat tak srnčí zvěři, že nám tento vzácný jehličnatý druh dřeviny hodně poškodila, naštěstí ale ne vrcholové přesleny s terminálním výhonem. V dlouhodobé velmi dobré spolupráci s Lesy ČR Lesní správou Rumburk jsem se po tomto zjištění a trvající zimě obrátil za náš turistický odbor o pomoc k odkoupení jednoho tzv. „oplůtku“ z hustého drátěného pletiva, abychom tento vzácný jehličnatý dar zachránili. Po včerejší telefonické konzultaci s revírníkem panem Dvořáčkem jsem se dnes nestačil divit tomu, že mně oplůtek přivezl až domů. Pan Dvořáček vše ještě včera zkonzultoval s vedoucím lesní správy Lesy ČR v Rumburku panem Drozdem, který rozhodl, že ochranné zařízení proto okusu zvěři z důvodu vzájemné velmi dobré spolupráce platit nebudeme. Velmi natěšen jsem obratem telefonicky požádal našeho nového člena pana Zemana, zda by ke mně ještě dnes přišel a pomohl mi tento dosti velký oplůtek k sekvoji obrovské donést. Věřím, že tento krásný dar bude již zachráněný a poroste ke své mohutné kráse. Ještě jednou za náš turistický odbor děkuji za velmi dobrou spolupráci Lesům ČR Lesní správě Rumburk. Mikuláš Peterka, člen Odboru KČT Krásná Lípa.

31. 1. 2026	Výroční zpráva Odboru KČT Krásná Lípa za rok 2025
Fotografie Jaromír Petružálek Bogdan Stempkowski Jan Tomiška	Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté, dovolte mi, abych vás seznámil s výroční zprávou za rok 2025. Ještě předtím bych vás chtěl požádat, abychom se povstáním a chvilkou ticha poklonili památce členů, se kterými jsme prošli kus společné životní cesty a kteří nás v uplynulém roce opustili. Vzpomeňme na Jindřicha Opata, Ilsu Margu Hauswald a Zofiji Trubitz. Ještě bych chtěl připomenout dva nečleny spjaté s klubem, a to Pravoslava Vébra a Jana Hiekeho. Členská základna K 30. 12. 2025 měla naše základna 112 členů, z toho 56 žen a 56 mužů a 6 dětí. Při klubu máme pod vedením Hanky Volfové TOM. Máme skupinu metodických pracovníků, avšak bylo by potřeba tento kádr doplnit. Dobrý stav je v oblasti značení – máme 7 značkařů, vedoucích a cvičitelů máme 8. Vzhledem k počtu pořádaných akcí bychom však potřebovali proškolit další vedoucí a cvičitele. Pro případné zájemce zajistíme školení v Ústí nad Labem nebo v České Lípě. Sportovní činnost Kromě splněného plánu činnosti se členové účastnili i dalších akcí, které pořádaly jiné odbory či organizace. Nový rok klub tradičně zahajuje výstupem na Vlčí horu. Nejsevernější zimní táboření, 43. ročník, proběhlo od pátku 10. do neděle 12. ledna na terénní základně ČSOP. Po dlouhé době byla pravá tábornická zima, přesto byla účast táborníků spíše komorní. Stálou součástí plánu činnosti je březnové Otevírání studánek u pramenů Křinice. Potěšením je účast – naposledy se u pramenů hvězdicově sešlo 152 turistů. Další tradiční akcí je Pohádkový les, který svou kvalitou dokáže přilákat nejvyšší návštěvnost nejen mezi akcemi našeho odboru, ale i v rámci celé Ústecké oblasti KČT. Zúčastnilo se více než 1 700 startujících. Na organizaci se podílelo 151 pořadatelů, z čehož vyplývá, že bez pomoci spolupracovníků z jiných organizací by nebylo možné akci zajistit. Druhá zářijová neděle se stala pevným termínem pravidelného, již osmého Setkání u lípy v Hrádku nad Nisou s našimi polskými přáteli z Lubaně. Poslední z tradičních akcí jsou Krásnolipské pochody (bývalé Skalní hrádky Labských pískovců). Popularita dálkových pochodů je obecně na ústupu, “přežívají “ pouze tradiční a dobře připravené akce. Vzhledem k tomu, že po kůrovcové kalamitě a velkém lesním požáru v NP ČŠ se postupně obnovují turistické cesty, došlo k dohodě s NP ČŠ, že se klub vrátí ke své původní značce a ve spolupráci s NP ČŠ uskuteční 41. ročník Skalních hrádků. Vzhledem k historii pochodu je v zájmu klubu, aby tato tradice pokračovala i do budoucna. Rádi přivítáme zájemce, kteří by pomohli s organizací. V září jsme si důstojně připomněli 140. výročí založení Horského spolku pro nejsevernější Čechy a 100 let od úmrtí jeho předsedy MUDr. Johanna Hilleho a vzpomněli i autora NS Rudolfa Köglera. Brigádnická činnost Nedílnou součástí činnosti klubu je brigádnická práce. Odbor pod vedením Jitky Štraubové udržuje studánky, vyhlídky, lavičky a další turistickou infrastrukturu. Na těchto pracích bylo odpracováno 186 hodin. Další nezištné hodiny odpracovali členové, kteří zajišťovali občerstvení na zimním táboření, pálení čarodějnic, Krásnolipských pochodech i při dalších setkáních v kině. Výjimečný výkon podal Jan Douda, který při zajištění provozu rozhleden odpracoval 605 hodin a další hodiny věnoval údržbě rozhledny a kapličky na Vlčí hoře. O KČT město Krásná Lípa a partneři Rozsáhlá činnost klubu vyžaduje spolupráci s dalšími organizacemi a institucemi. Nejvýznamnějším partnerem je město Krásná Lípa. Všechny významné akce začínají na místní radnici a většina z nich je realizována ve spolupráci s městem a organizacemi jím zřízenými. Město nám poskytuje technické služby, prostory ve svém vlastnictví, finanční prostředky na činnost klubu a podporu veřejných akcí. Dlouhodobými partnery v naši činnosti jsou Lesy ČR, Svaz tělesně postižených z Lovosic, ČSOP Tilia, folklorní soubor Dykyta a Krásnolipský komorní soubor. Významnou pomoc nám poskytuje také základní škola, technické služby města a dobrovolní hasiči. Jsme členy Destinačního fondu OPS ČŠ, členy MAS Český sever a jsme členy KRS. Spolupráce s turisty Klub spolupracuje se všemi kluby Šluknovska a je v kontaktu s Odbory KČT Hrádek nad Nisou. Specifikou naše klubu je dlouholetá mezinárodní spolupráce s turisty z německého Neustadt in Sachsen, polské Lubaně a slovenských Práznovců. Nově spolupracujeme se sportovním klubem z Görlitz. Nejedná se jen o formální konstatování. Výsledkem jsou společná setkání a grantové programy. Finance O hospodaření klubu se druhým rokem stará paní Veronika Havlíková. Rok 2025 byl z finančního hlediska úspěšný. Získali jsme dotace na činnost i podporu veřejných akcí. Úspěšní jsme byli v malých i velkých grantových programech a hospodářské činnosti. Další potvrzené platby obdržíme v následujícím období. Významnou měrou se na úspěšnosti projektů podílel Jan Douda, kterému patří velké poděkování. Závěr Přátelé, jsme na začátku roku, v kterém si 7. listopadu připomeneme 45 let naši činnosti. Rok nezačínáme úspěšně. Téměř deset let očekávaný vznik turistického muzea, depozitáře a archivu vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat potřebný grant, nebude realizován. Z obdobného důvodu není žádný posun v realizaci rozhledny na Maškově vrchu. Prostory určené muzeu město využije k jiným účelům. Firma EURO TOPOZ, spol. s r.o., nám neprodloužila nájemní smlouvu na prostory, v kterých máme archiv. Lesy ČR nám k 30. prosinci 2025 vypověděly nájemní smlouvu k provozu rozhledny Dymník. Stále zůstává uzavřená, krátce po vyznačení, Divoká rokle. Pokud to zjednoduším, turisté nic nepotřebují, mají tělocvičnou přírodu, ale pokud neseženeme adekvátní prostory ke skladování a archivování klubových dokladů, zanikne celá historie našeho klubu. V letošním roce nás čekají další výzvy, především je to náš plán činnosti a naše tradiční akce pro veřejnost. Připomenutí 45 let trvání klubu a 130. výročí rozhledny na Dymníku. V našem kraji budou dvě velké akce, a to ve Štětí 54. Poslední puchýř a v Krušných horách mezinárodní sraz Eurorando. Čekají nás stavební práce na Vlčí hoře a v neposlední řadě údržba turistické infrastruktury, o kterou se staráme. Vážení členové, přátelé a hosté, dovolte mi na závěr vyjádřit přání, aby nás ani v dnešní době nic nerozdělovalo a aby nás i nadále spojovala společná láska k přírodě, turistice a aktivnímu pohybu. Právě tyto hodnoty jsou základem našeho klubu a tím, co mu dává smysl. Rád bych poděkoval všem, kteří se v uplynulém roce podíleli na naší činnosti. Poděkování patří našim partnerům, členům výboru, cvičitelům, značkařům, provozovatelům rozhleden, kronikářce, prodejcům i všem členům klubu. Každý z vás přispívá svým dílem k tomu, že klub funguje, rozvíjí se a má dobré jméno. Společně vytváříme respektovaný klub, který je viditelný nejen v našem regionu, ale i v celé republice. Je to výsledek dlouhodobé práce, spolupráce a ochoty věnovat čas i energii společné věci. Přeji nám všem, aby se nám i v dalších letech dařilo pokračovat v této cestě, aby nás turistika těšila, spojovala a přinášela radost z pohybu, z přírody i setkávání. Václav Hieke

24. 1. 2026	Mráz nemráz Kamenickým Šenovem
Fotografie Lucie Churáčková Ilona Řechtáčková	Turistický pochod s názvem „Mráz nemráz“ nám potvrdil, že názvy akcí jsou někdy spíš přáním než realitou. Mráz nikde! Zato mlha všude. Mlha před námi, mlha za námi, mlha kolem nás – a občas i v našich hlavách. Na startu se sešla skvěle naladěná výprava: 12 dospělých, 2 dětí (té starší se oslovení "dítě " moc nelíbilo) a 2 psí parťačky – Jessie a Eliška. Kde nebyl provoz a bylo bezpečno, tam si pejsci užívali volnost, pohyb a výlet po svém. Zkrátka plnohodnotní účastníci pochodu. Ráno jsme vyrazili vlakem do České Kamenice, odkud jsme pokračovali autobusem do Kamenického Šenova. A pak už začalo putování, které slibovalo leccos – jen ne jasné výhledy. První zastávkou byla sklárna Eliáška. Dnes je bohužel ve velmi špatném, až havarijním stavu, ale stále silně připomíná slavnou sklářskou tradici regionu. Snad se naplní naděje, že se do roku 2030 dočká opravy a nového, důstojného využití. Odtud jsme zamířili ke starému sklářskému hřbitovu, tichému místu, které připomíná generace místních sklářů. Následoval kostel sv. Jana Křtitele a bývalá sklářská škola, kde si člověk snadno uvědomí, že sklo zde nebylo jen řemeslem, ale skutečným způsobem života. Krátce jsme minuli penzion TAVBA – bez zastávky, jen tak mimochodem – a pokračovali dál k místu, které se stalo ledovým vrcholem dne – k prameni Žába. Právě tady bylo nejvíce zledovatělo z celé trasy. Dostat se až k prameni nebylo vůbec jednoduché a chůze připomínala spíš opatrný tanec než turistiku. Přesto jsme to všichni zvládli bez jediného úrazu, což lze považovat za malý zimní úspěch. Zde se definitivně potvrdilo, že nesmeky nejsou doplněk, ale nutnost. Od pramene jsme pokračovali po Maixnerově stezce. Výhledy sice mlha většinou schovávala, ale občas se přece jen slitovala – a tak se nám ukázal i Střední vrch, který byl příjemným překvapením na jinak mléčně laděné trase. Cesta nás následně zavedla do Prysku. Dalším výrazným bodem dne byla křížová cesta v Kamenickém Šenově, kde už se šlo z kopce a bylo potřeba zvýšit opatrnost. Právě zde byli pejsci připoutaní na vodítko, aby nikoho nesrazili a aby byl sestup bezpečný pro všechny. Mladší dítě drželo tempo s obdivuhodnou vytrvalostí, a dospělí ukázali, že rozvaha je v zimních podmínkách tou nejlepší výbavou. Závěrečná část trasy vedla po cyklostezce, kde už se mluvilo hlavně o kluzkých úsecích a o tom, že výlet byl sice náročný, ale povedený. Na nádraží, při čekání na vlak domů, přišel krásný závěr celé akce. Rozloučili jsme se s Jitkou a Igor jí předal kytici narcisů jako poděkování za skvěle vymyšlený výlet i trasu. Slova díků byla upřímná a zasloužená. Poslední akcí celého dne se stala káva z nádražního automatu, která chutnala lépe, než by kdo čekal. A ve vlaku jsme se shodli na jednom: byl to fajn výlet. Takový ten, po kterém bolí nohy, ale člověk je příjemně unavený a má pocit, že den byl využitý přesně tak, jak měl být. Protože i když Mráz nemráz, zážitek rozhodně nezklamal. Jitko, děkujeme. Lucie Churáčková

9. –11. 1. 2026	Nejsevernější zimní stanování
Fotografie Jan Eichler Karel Hanousek Daniel Němec	Tradičně druhý lednový víkend od 9. do 11. 1. 2026 již po 43. připravili pro příznivce a zájemce o zimní táboření členové Klubu českých turistů Krásná Lípa tábořiště se zázemím a programem. Zázemí již šestým rokem poskytuje Český svaz ochránců přírody Tilia z Krásné Lípy. V pátek přijíždějící účastníky vítala po mnoha letech pravá ladovská zima. Ideální počasí pro táborníky – zasněžené stromy a výše sněhové pokrývky 25 cm, teplota pod nulou. V pátek od 16. hodin přijížděli první účastníci a začali budovat stanový tábor. Do večera stálo deset stanů. Večer se účastníci sešli v teple klubovny ČSOP ke společnému posezení s hudebními nástroji účastníků. Sobota vždy patří výletům a pro účastníky byl připravený výlet s průvodcem. Další zájemci se do krásné zimní přírody vydali individuálně. V sobotu během dne přibylo dalších pět stanů. Večer byl opět na chatě, která je zázemím pro táborníky a ve které mají účastníci po celou dobu akce možnost bohatého občerstvení. Ani páteční sněžení a klesající teplota neodradilo 37 táborníků k přespání v přírodě. Dalších pět účastníku využilo k přespání v teple chatu ČSOP. Nedílnou součástí pořádaných stanování jsou výlety do okolí, ale především setkávání táborníků. Tato komunita turistů je velkou rodinou vyznavačů zimní přírody. Někteří se potkají již na příštím táboření, jiní se setkávají až třeba po roce a vždy je to vřelé, všichni se rádi vidí. Svědčí o tom společná posezení většinou doprovázená hudbou některého z účastníků. O popularitě nejsevernějšího táboření svědčí prezenční listina. Z celé republiky se zúčastnilo (s pořadateli) 68 lidí. Namátkou z Litoměřic, České Lípy, Nového Boru, Děčína, Hradce Králové, Prahy, Teplic a Litvínova. V neděli již účastníci jenom posnídají, zabalí vše a odjížddějí. Nejstarším účastníkem byl Josef Vrabec, ročník 1943. Nejvzdálenějším účastníkem byl Andrej Hora z Vinické oblasti. Pátek: 10 stanů, 1 bivak, 20 cm sněhu, -10°C. Sobota: 15 stanů, 1 bivak, 25 cm sněhu, -12°C. Tábořilo 37 účastníků, na chatě přespalo 5 účastníků. Pořadatelů bylo celkem 10 (3 organizátoři, 2 občerstvení, 4 úklid, 1 vedoucí výletu). Václav Hieke

1. 1. 2026	Výstup na Vlčí horu

	Fotografie Jan Eichler	Zbyněk Linhart	Jana Tržilová