Turistické cíle
|
|
Bílý potok -
pravobřežní přítok Křinice. Pramen najdeme jižně od železniční zastávky Horní Mikulášovice.
Potok tvoří státní hranici a v bývalé Zadní Doubici se vlévá do Křinice. Cesta na české straně je špatně prostupná a místy zaniká.
Na německé straně je pěkně udržovaná a dobře průchodná.
|
| |
|
|
6924
|
Bor - zalesněná skalnatá výšina (486,5 m n. m.) 2 km západně od Doubice.
|
| |
|
|
3945
|
Brtnický hrádek, 327 m n. m. -
(na starších turistických mapách je též uváděn jako Loupežný hrad).
Hrádek je na pískovcovém ostrohu, který dominuje Hlubokému dolu (pravobřežní odbočka z Kyjovského údolí,
západně od Turistického mostu). Rozlohou je nejmenší ze šesti hrádků, které se nalézají na území NPČŠ. Pochází ze 14.stol.,
patřil k panství Berků z Dubé. Od roku 1885 působila v tomto regionu brtnická sekce Horského spolku pro nejsevernější
Čechy, která se o zpřístupnění hrádku zasloužila.
|
| |
|
|
1631
|
Brtnický potok -
pramení pod Ptačím vrchem SV od obce Brtníky, kterou protéká
od východu k západu. U osady Kopec se stáčí k jihu a prochází zalesněným skalním údolím. U Brtnického mostu se
stává pravobřežním přítokem Křinice. Z Brtníků potok sleduje lesní silnička, po které vede značená cyklotrasa.
|
| |
|
|
1631
|
Brtnické ledopády -
v zimním období za příznivých sněhových i teplotních podmínek se na mnoha místech Českosaského Švýcarska vytváří větší i menší
ledopády. Asi nejznámější je možné vidět jižně od Brtníků mezi Brtnickým potokem, Křinicí a Malým Vlčím potokem. Impozantní je
Velký sloup, barevná Opona nebo různobarevné ledopády na stěně nad Brtnickým potokem u ústí Stürmerova dolu.
|
| |
|
|
0320 1631 3945
|
Brtníky, 387 m n. m., 280 obyvatel -
protáhlá obec na horním toku Brtnického potoka.
První archivní zmínka je z roku 1346. Kostela sv. Martina vystavěný v letech 1709-1716 po roce 10948 chátral
a 18.2.1975 byl odstřelen. Na hřbitově s ohradní zdí a branou, upravovanou v letech 1859 a 1887, se dvěma sochami,
je klasicistní kaple z r.1850. Před ústavem sociální péče je pomník obětem l. světové války. V obci je zastávka vlaková
(trať č. 84) a autobusová.
|
| |
|
|
1631
|
Černá brána -
zřícený skalní blok, položený přes zářez, tvoří přírodní bránu,
v jejímž otvoru (výška asi 3 m, šíře dole asi 5 m) se tísní Červený potok. Ještě v roce 1936 tudy procházely čtyři značené trasy,
dnes je nutno odbočit z modré značky (odbočka asi 1 km.) Černou branou se dá projít až ke Křinici, která tvoří hranici se SRN.
Patrný je zbytek Krásnolipského mostu, který byl postaven Horským spolkem kolem roku 1910. Přechod na druhý břeh řeky není povolen
a je třeba se vrátit zpět na modrou značku.
|
| |
|
|
|
Divoká rokle -
na některých mapách označována jako Hřebcový důl, nebo údolí Červeného potoka.
Skalnaté, 4 km dlouhé údolí, začíná na severním úpatí vrchu Hřebce (odbočit ze zelené značky), táhne se k západu
k Černé bráně, za níž ústí do kaňonu Křinice.
|
| |
|
|
3994
|
Dlouhý Důl, 368 m n. m., 25 obyvatel -
protáhlá osada táhnoucí se od Krásného Buku údolím Křinice a údolím od Vlčí Hory,
které prochází okolo rybníka Šimlák. Prvně zmiňován v roce 1720. V roce 1869 zde žilo 527 obyvatel. Před Kyjovským
mostem se ve stráni na pravé straně ve směru od Krásné Lípy nalézá stará 52 m dlouhá štola místně známá jako "Goldloch"
(Zlatá díra). V obci je zachováno mnoho roubených chalup.
|
| |
|
|
|
Dolský mlýn -
poprvé doložen roku 1515 jako mlýn o třech kolech (jedno pohánělo pilu, dvě mlecí zařízení). Znovu vystavěn i s budovou
pekárny roku 1727. Při nedostatku vody sloužil i jako sladovní mlýn pro bynovecký zámecký pivovar. Roku 1814 doplněn
o budovu palírny. Koncem 19. století zde končila trasa pramic Ferdinandovy soutěsky, tehdy došlo k vybudování výčepny.
Několik let zde sídlila finanční stráž. Po roce 1945 opuštěn, dnes pouze romantická zřícenina. (Citace z materiálů
OPS České Švýcarsko.)
Již několik let je upravován péčí dobrovolníků pod vedením historičky Natálie Belisové ze Správy NP České Švýcarsko.
|
| |
|
|
3945
6924
|
Doubice, 390 m n. m., 105 obyvatel -
samostatná obec uprostřed lesů, asi 4 km od Krásné Lípy.
První písemná zmínka je z roku 1457, kdy zde již existovala sklárna. Obec měla původně tři části: Staré, Nové
a Zadní Doubice. Kostel Panny Marie je z roku 1814, opraven v r. 1988. Školní výuka se datuje od roku 1833.
V současnosti hlavně chalupářská a rekreační obec.
|
| |
|
|
1672
6957
|
Dymník, 515 m n. m. -
lesem porostlý čedičový vrch 2,5 km JZ od Rumburka. Pohodlný výstup,
na vrcholu se nachází zděná rozhledna 15 m vysoká. Postavena byla v roce 1896 pouze s cimbuřím, zastřešena byla v roce 1910.
Původní název byl Augustova věž, podle tehdejšího rumburského radního. Kruhový rozhled, vidět je Vlčí hora, Plešný,
Partyzánský vrch, Jitrovník, Ještěd, Hvozd, Luž, Milešovka, Děčínský Sněžník a další. Na území SRN např. Černobog a Bíelobog.
Rozhledna je majetkem LČR, od r.2009 jí má v pronájmu náš krásnolipský turistický klub.
|
| |
|
|
6924
|
Eustach - orientační místo 1 km na západ od Boru, 1 km SSV od Tokáně. Rozcestí s loveckou
chatkou, nazvanou podle obrazu sv. Eustacha (= sv. Ostaš, patron lovců), který zde býval.
|
| |
|
|
0332
|
Farská kaplička se studánkou, 535 m n. m. -
kaplička, která pochází z roku 1795,
je situována na nejkratší staré cestě mezi Krásnou Lípou a Chřibskou. Když byla fara v Krásné Lípě v důsledku
protireformace neobsazena, chodilo se touto cestou do kostela ve Chřibské. Když bylo potřeba faráře např. kvůli
pohřbu apod., čekali na něj krásnolipští u této kapličky. Ve směru od Krásné Lípy po pravé straně se poutník může
občerstvit ze studánky, která byla upravena v r.1987 spolu s kapličkou z iniciativy členů KČT Krásná Lípa.
Obrázek představuje útěk Svaté rodiny do Egypta.
|
| |
|
|
6956
|
Hely, 425 m n. m., 9 obyvatel -
osada se připomíná r.1614, obyvatelstvo se věnovalo převážně
zemědělství a řemeslu. V roce 1727 měly Hely na 200 obyvatel, v roce 1869 o 7 méně. Po poválečném násilném vysídlení
původního obyvatelstva zůstalo již jen pět obyvatel (r. 1950). V šedesátých letech minulého století ženijní vojska
strhla opuštěné domy a obec prakticky zanikla. Územně patří do Krásné Lípy. Nad obcí se nachází dřevěný tzv. Pavlův kříž.
|
| |
|
|
0320
1672
1994
6956
|
Hinterhermsdorf, 1000 obyvatel, 350 m n. m. -
ves v Sasku založena ve 13 .stol.
Kostel je z roku 1689. V místní části Neudorfu se v 17. stol. usadili čeští pobělohorští exulanti. Četné původní
lidové stavby, zvláště cenné jsou domy č.p. 48 a 70. V obci bylo vybudováno moderní turistické informační centrum.
Na cestě zvané Lehmhübelweg připomínají kamenné památníky místo skonu dvou lesních dělníků. Jeden kilometr nad obcí
byla na kopci Weifberg v roce 2000 postavená krásná, 36 m vysoká rozhledna s kruhovým výhledem do širokého okolí.
|
| |
|
|
|
Chřibský hrádek -
zbytky skromného skalního hrádku na strmé, asi 30 m vysoké skále, spadající
příkře k jihu. Leží 2 km SZ od Chřibské a 2 km JZ od Doubice. Hrádek je přístupný od severu jen po vyšlapané stezce,
která je první odbočkou vlevo z lesní cesty, vedoucí od Infocentra NPČŠ Saula k Výsluní.
|
| |
|
|
|
Jeskyně víl -
značená odbočka (asi 300 m) z červené turistické značky, vedoucí Kyjovským
údolím. Skalní převis a podzemní prostory na stráni na pravém břehu Křinice. Při optimálních klimatických
podmínkách v zimních měsících výskyt mnohočetných ledových útvarů.
|
| |
|
|
6956
|
Kamenná Horka, 499 m n. m., 11 stálých obyvatel -
je jednou z územních částí Krásné Lípy. První zmínka o obci je z roku 1787. V roce 1869 zde žilo 315 obyvatel,
v roce 1950 už jen 69. Krásné výhledy jsou ze dvou kamenohorských vyhlídek na NPČŠ, NPSŠ, Vlčí horu, Krásnou Lípu
a Lužické hory). Za obcí v lese se nachází starý čedičový lom, 200 m od lomu je první vyhlídka, asi 500 m od rozcestníku
žluté značky je vyhlídka druhá.
|
| |
|
|
6957
|
Kaple Panny Marie Ponocné (Hiekekapele) -
dle starých map známější pod názvem Žebrácká kaple,
stojí při silnici vedoucí ze Zahrad na Vlčí Horu na místě, kde kdysi stávala polní kaplička zasvěcená sv. Erasmovi.
O vznik kaple se zasloužil podivín a melancholik Daniel Hieke. Tomuto asketickému muži se údajně ve snu zjevila Panna
Marie a vyzvala ho, aby jí ke cti nechal postavit kapličku. Daniel, ač už starý a nemocný, oslovil zbožné a milosrdné lidi.
Téměř po deseti letech se mu podařilo nashromáždit obnos, který stačil na stavbu, a tak v roce 1809 mohla být kaple
slavnostně vysvěcena. Rok na to, ve věku 74 let, zbožný podivín zemřel. V 1822 dostala kaplička věžičku a zvon.
Zásluhou učitele z Krásného Buku Johanna Pohla se konalo o svátku Navštívení Panny Marie ke kapličce procesí.
Nad oltáříkem býval Danielův obraz, obraz ve štítové nice (zde bývala soška) má zcela jinou tvář. Zásluhou místních
občanů byla v roce 1994 zchátralá kaple kompletně zrekonstruována.
|
| |
|
|
1631
|
Kopec, 362 mn. m., 11 obyvatel -
místní část Brtníků rozkládající se na horním toku
Brtnického potoka. Jeden ze vstupů do NP Českého Švýcarska. Původními obyvateli byli zřejmě uhlíři. První písemná zmínka
je z roku 1720. Bývaly tu tři rybníky a u každého byla pila nebo mlýn. Při vstupu do Brtnického údolí stojí u cesty
kamenný barokní sloup se sv. Antonínem na památku tragické události v rodině Zimmerových, kteří v tomto místě vlastnili
velký mlýn. Na konci obce se nalézá turistická základna Klubu Českých turistů Rumburk, 100 m od základny je restaurace.
|
| |
|
|
0320
3994
|
Krásný Buk, 398 m n. m., 80 obyvatel -
první zmínka o této obcí, která se nachází
2 km od Krásné Lípy a která je její součástí, je z roku 1485. V roce 1869 žilo v Krásném Buku 580 obyvatel. Na červené
značce u křížku byl u příležitosti korunovace císaře Josefa II. vysazen památný dub. Na místním hřbitově je pohřben
předseda Horského spolku pro nejsevernější Čechy MUDr. Johann Hille. O hrob pečují krásnolipští turisté. V hrobce
rodiny Zweigeltů je pochován hudební skladatel August Stradal. Jednotřídní škola byla v Krásném Buku od roku 1800,
v roubeném domě za křížkem, dnešní č.p. 42. V roce 1783 byla zřízena škola dvoutřídní s počtem žáků 160 v domě čp. 39
(bývalý hostinec Na Petříně). V říjnu 1884 byl položen základní kámen školy nové a 20. září 1885 byla stavba,
která stála 16.000 zlatých, slavnostně předána obci do užívání. Výuka v Krásném Buku byla ukončena v roce 1972.
Obecní kašna z roku 1823 poskytne průchozímu celoročně osvěžení. V letech 2002-2004 zde byla vybudována
centrální čistička odpadních vod pro Krásnou Lípu.
|
| |
|
|
0320
|
Krásný Buk, zřícenina hradu -
v roce 1319 pan Jindřich z Lipé směnil s Janem Lucemburským
s Žitavskem i Krásný Buk, ten se však záhy dostal do majetku Vartenberků. Ještě jednou se v kronikách můžeme
o Krásném Buku dočíst, a to v roce 1337. Uvádí se v souvislostí s tažením vojsk lužického Šestiměstí proti loupeživé
posádce hradu Tolštejn, která ohrožovala bezpečnost obchodní cesty do Lužice. Vojska v r.1339 hrad Krásný Buk vypálila
a ten už nikdy nebyl obnoven. Dodnes se dochovaly jen sporé zbytky - patrný je vodní příkop a části až 3 m silných
základů hradní věže. Z archeologického hlediska je hrad velmi cenný pro tzv. bergfritovou dispozici. Díky tomu,
že brzy zanikl, se dochovala jeho původnost netknuta přestavbou. Na hradě byl po roce 2000 proveden archeologický výzkum.
|
| |
|
|
1672
|
Křinice, tři studánky, 492 m n. m. -
v Předním lese, mezi Studánkou a Krásnou Lípou, pramení
říčka Křinice. Prameniště tvoří tři studánky. V neděli 20 října 1907, při příležitosti výletu Horského spolku,
byly upravené prameny oficiálně předány veřejnosti. Spolek též zbudoval k pramenům cestu a zřídil značení.
V pondělí 30. dubna 1990 po 5 letech brigád krásnolipských turistů a jejich příznivců, byly zrekonstruované prameny,
bohatší o nově zřízený altán s lavicemi nad hlavním pramenem, slavnostně zprovozněny rekreačně turistickým účelům.
|
| |
|
|
0320
1672
1994
6956
|
Křinice, říčka -
pramení západně od Studánky ve Šluknovské pahorkatině ve
výšce 494 m n. m. Protéká Krásnou Lípou, Krásným Bukem, Dlouhým Dolem a Kyjovem. Dále si pak razí cestu skalnatým
Kyjovským údolím. V délce asi 7 km tvoří státní hranici, kterou přetíná v nadmořské výšce 250 m. Průtočnosti je asi
1,10 m3. Plocha povodí Křinice činí 84,1 km2 a její tok, sledující celkově východozápadní směr,
je po státní hranici dlouhý 17,3 km. Celková délka toku je asi 34 km. Po opuštění ČR protéká jako Kirnitsch
Saským Švýcarskem a v Bad Schandau, v nadmořské výšce 120 m n. m. se vlévá do Labe.
|
| |
|
|
0320
|
Křížový vrch, 441 m n. m. -
na JV okraji osady Brtníky s kaplí Nejsvětější Trojice z roku 1768
(obnovena 1842-1858), křížovou cestou (1801) a kaplí Božího hrobu. Celý areál byl téměř úplně zničen. Zachráněn byl
v roce 2000, kdy byla obnovena i původní křížová cesta.
|
| |
|
|
0356
3994 3945
6956 9362
|
Kyjov, 365 m n. m., 14 stálých obyvatel -
protáhlá ves v údolí říčky Křinice.
Výklad původního názvu (Khaa) je spojován s povoláním zdejších obyvatel, a to buď s pastevectvím skotu,
nebo s označením přístřešku (kavny), sloužícího při těžbě hornin či nerostů. Založení obce se datuje k roku 1650.
Kaple Korunování a Nanebevzetí Panny Marie z roku 1832. Od kaple vycházelo procesí, které po jednotlivých zastaveních
obešlo celý Kyjov. Samotná kaplička byla vysvěcena až 28. 5. 1992. Obyvatelstvo se živilo především prací v lese,
místní niťárně, na bělidlech, v okolních továrnách a ostatní domácí prací. Kyjov byl lidnatou obcí, ještě v roce 1936
měl 455 obyvatel. Ve zmiňovaném roce se uvádí, že autobusové spojení Krásná Lípa nádraží, náměstí, Krásný Buk, Kyjov
se provozuje od každého vlaku. Výuka dětí v Kyjově byla již od 1785, kdy se učilo v jedné z chalup, v roce 1881 byla
postavena nová škola (chata Petra). V té době ji navštěvovalo 120 žáků. Na okraji obce se nachází přehrada, která byla
dokončena v roce 1976. Je 106 m. dlouhá a na její stavbu se spotřebovalo 700 kubíku betonu. Napuštěním vznikla
šestnáctihektarová plocha sloužící k rekreačním účelům. Díky své poloze byl Kyjov centrem rozvíjející se turistiky,
první turistický klub v obci vznikl již v roce 1884. Je jednou ze vstupních bran do Českého Švýcarska.
|
| |
|
|
0356
3994 3945
|
Kyjovské údolí -
část kaňonu říčky Křinice, táhne se od Kyjova na SZ k Turistickému mostu, odtud
pokračuje k západu až po most při ústí Brtnického a Bílého potoka, a do zaniklé osady Zadní Doubice.
Do romantického údolí vyúsťuje mnoho roklin. Zajímavosti v Kyjovském údolí: Kantorský kámen, do silnice vykloněná skála.
Opodál je instalovaná pamětní deska bratrům Bienertům. Pod silnicí proti desce se nalézá skalní útvar Vinný sklep,
kde se v zimním období vyskytují ledové krápníky mající lahvovitý tvar - odtud název jeskyně. Vpravo (ve směru od Kyjova asi 2,5 km
za dřevěným mostem vedoucím přes Křinici se nalézá skalní převis Jeskyně vil, jedna ze zdejších zimních atraktivit.
Turistický most 304 m. u ústí soutoku Vlčího potoka s Křinicí. Postaven turisty v r.1908. Pod Orlími věžemi se nacházela litinová
sto padesát kilogramů těžká Pamětní deska MUDr. Johanna Hilleho a jeho blízkého spolupracovníka Antona Richtera.
Po druhé světové válce byla zničena. KČT Krásná Lípa ve spolupráci s Říšskou bankou Pirna v roce 2000 nechal zhotovit a
osadil upravenou (přidán český text a lipová ratolest) repliku.Celé Kyjovské údolí až na hraniční přechod pro pěší a
cykloturistiku je dlouhé 7km.
|
| |
|
|
9362
|
Kyjovská žlutá stezka -
souběžně s údolní silnicí, která byla vybudována Horským spolkem v
letech 1905-1906, vede po skalách 1,7 km dlouhá turistická stezka, kterou zřídila Kyjovská sekce Horského spolku
pro nejsevernější Čechy. V letech 1991-1998 byla Klubem Českých turistů Krásná Lípa kompletně zrekonstruována.
Trasa začíná buď výstupem od Křinice na Kinského vyhlídku, nebo po žluté značce od bývalého penzionu Petra k vyhlídce,
odtud pak společně. Cesta je vedena skalnatým terénem, s množstvím krásných vyhlídek na bizarní skalní útvary,
což připomínají i jejich názvy: Pekelná brána, Kočka a Pes, Skalní Bratři, Lví doupě, Hlava, Praporek, Vikingská loď apod.
|
| |
|
|
9362
|
Kyjovský hrádek, 385 m n. m. -
jeho zbytky se nacházejí na žluté značce 1 km od Kyjova. Písemné záznamy se nedochovaly. Vznik hrádku
se předpokládá ve 2. pol. 13. stol., kdy kraj patřil rodu Michalovců (1283-1406). Koncem 14. stol. hrádek zanikl.
Ani první písemná zmínka z roku 1603 už jméno hradu neuvádí. Dle archeologických výzkumů v pozdějších letech
se na místě hrádku nacházela osada, jejíž obyvatelé rýžovali cenné nerosty v níže položeném Sýrovém potoce.
|
| |
|
|
6957
|
Skřivánčí pole, 455 m n. m. -
sadu v roce 1930 obývalo 65 obyvatel německé národnosti. Ve vsi stálo 14 domů a fungovaly dvě hospody.
V letních měsících se zde pořádaly spolkové slavnosti. V prostoru u křižovatky cesty se železniční tratí zřídila
v roce 1934 paní Emilie Liebischová, matka konstruktéra motocyklů Čechie zahradnictví. V poválečném období objekt
využívalo myslivecké sdružení. Byla zde zřízena bažantnice, po které je místo pojmenováno. V roce 1946 bylo
Skřivánčí Pole vysídleno a již nebylo obydleno. Dnes někdejší osadu připomínají jen ruiny a na rozcestí křížek z roku 1798.
|
| |
|
|
0320
|
Sněžná, 490 m n. m., 30 obyvatel -
ves na náhorní planině. Byla založena při tzv. dominikální kolonizaci v 17. stol. (první zmínka o Sněžné je z roku 1571).
Kostelík na Sněžné byl vysvěcen r. 1732 a zasvěcen byl Panně Marii Sněžné. Za svůj vznik děkuje prostým zdejším lidem,
jimiž byli Johann Christof Liebsch (+1745) a Anna Maria, rozená Heinrichová (+1749). Před kostelem se nachází socha
sv. Jana Neponuckého, v osadě naproti arboretu pak socha sv. Josefa. Tyto sochy původně stály na krásnolipském náměstí
na mostě přes Křinici. U kostelní zdi je cenný náhrobek. Na přilehlém hřbitůvku stojí pomník věnovaný obětem 1.
světové války ze Zahrad. Při cestě ke kostelu se nachází barokní kaplička. V obci, která je dnes převážně rekreační,
jsou rozptýlené dřevěné roubené stavby z 18. a 19.stol.
|
| |
|
|
6924
|
Spravedlnost, 533 m n. m. -
zalesněný čedičový vrch s krásnou vrcholovou vyhlídkou, v roce 1998 upravenou KČT Krásná Lípa. V roce 1866 byla
na vrcholu vybudovaná dnes už neexistující útulna. Podle lidové pověsti sídlí na Spravedlnosti horský duch Hörnel.
V pověstech se o vrchu traduje, že sloužil i za popraviště.
|
| |
|
|
|
Světlík, 480 m n.m. -
místní část Dolního Podluží na východním svahu Světlického vrchu (513 m n. m.). První zmínka je z r.1748.
V r. 1869 zde žilo 358 obyvatel. V katastru obce je rybník Světlík (dříve Lichtenberský) o rozloze 14 ha.
Na jeho východním břehu je kamenná stavba starého mlýna (v činnosti do roku 1945), nyní v soukromén vlastnictví.
|
| |
|
|
6332
|
Široký vrch, (Karlova výšina) 586 m n. m. -
táhlý zalesněný vrch. Na úpatí vyvěrají prameny. Na východním svahu se nalézá studánka Mnišský pramen, která byla
v roce 1994 vybudovaná Klubem českých turistů Krásná Lípa, který též na západním svahu v r. 1997 rekonstruoval
vyhlídku (Karlova výšina). Z plošiny lze pozorovat nejen západní část NPČŠ, ale i část NP Saské Švýcarsko.
|
| |
|
|
3945
|
Šternberk -
bývalý lovecký zámeček, který stával v lesích asi 1,5 km jižně od osady Brtníky nad údolím Vlčího potoka.
Byl vystavěn Františkem Václavem Salmem - Raifferscheidem v letech 1770-1771, pro jeho ženu. Název dostal podle
jejího dívčího jména (Waltburga Šternberková). Budova byla postavena v pozdně barokním slohu, v jižní části zdobená
plastikami. Okolí bylo parkově upraveno do tvaru osmicípé hvězdy. Po druhé světové válce byl zámeček využíván
k rekreačním účelům. Posledním vlastníkem byla Československá pošta. V rámci stavebních úprav byly kromě zámečku
a lesovny zbořeny všechny hospodářské budovy. V roce 1993 došlo i k demolici vlastní zámecké budovy.
V součastné době zbyla z areálu bývalá hájovna, křížek a pramen, který napájel původní rybníček.
|
| |
|
|
1631
6924
|
Tokáň, 400 m n. m. -
na místě, kde již v roce 1563 stával útulek pro panské myslivce, nechal v první polovině dvacátého století kníže
Kinský postavit skupinu srubů v alpském slohu. Areál leží 5 km SV od Jetřichovic. Areál sloužil rodině Kínských,
ale byl také vždy důležitým turistickým cílem. Stylová budova s věžičkou, která bývala původně hájovnou, je dnes
známou restaurací. Tokáň je důležitou turistickou křižovatkou. První budova sloužila jako ubytovna pro personál.
Budova s terasou byla spojena tunelem s hlavní budovou loveckého zámečku. Kněžna tu trávila většinu roku,
pro ni byl na protější skále vytesán bazén. V současnosti slouží většina srubových chat jako penziony (s restaurací).
|
| |
|
|
3945
|
Vápenka -
při silnici mezi Krásnou Lípou a Doubicí se nalézají zbytky vápenné pece. Jurský vápenec se na blízkém Vápenném vrchu
začal těžit již v roce 1641. Zpracovávaný vápenec se používal k stavebním účelům a ke hnojení. Definitivní ukončení
provozu se datuje rokem 1928. V lokalitě se nalézají nerosty (např. azurit, malachit, leštěnec olovnatý aj.) Pestrý
geologický podklad vytváří živnou půdu rozmanitým rostlinám. V prostoru roste lýkovec jedovatý, kruštík širokolistý,
konvalinka vonná, okrotice červená, vstavač plamatý, bradáček vejčitý a kapradina žebrovice různolistá.
Nedaleko pece býval hostinec (dnes myslivecká chata) v průčelí ve štítu nad 1. patrem je přizděna pískovcová
deska se znakem Kinských. Těžbu vápence připomínají zarostlé těžní jámy.
|
| |
|
|
|
Vápenný vrch (Maškův vrch), 548 m n. m. -
převážně žulový zalesněný vrch na Lužickém přesmyku asi 3 km. od Krásné Lípy.
|
| |
|
|
3945
|
Velký Pruský tábor -
mohutný skalní převis pod cestou ve směru od Šternberka. Býval útočištěm obyvatel, zejména z Brtníků, snad již za
třicetileté války. Zvláště pak v roce 1756 za sedmileté války, kdy okolím táhlo pruské vojsko, ale též za
rakousko-pruské války roku 1866.
|
| |
|
|
6957
|
Vlčí hora (kopec), 581 m n. m. -
dominanta Šluknovské pahorkatiny, zalesněná tefritová protáhlá kupa, 1 km severně od stejnojmenné obce. Roztroušené
vrcholové čediče obsahují značné množství magnetovce, který způsobuje vychýlení střelky kompasu až o 40 stupňů.
Ve vzrostlém listnatém lese se výskytují i vzácných rostliny, například měsíčnice vytrvalá a čemeřice. Na vrcholu
stojí 19 m vysoká cihlová čtyřboká rozhledna, kterou vybudovaly v letech 1888-1889 sekce Horského spolku Vlčí Hora
a obec Zahrady. Již v roce 1887 byla postavená chata, která je dnes soukromým majetkem. V letech 1996-1999 prováděl
KČT Krásná Lípa s příznivci turistiky za přispění MěÚ Krásná Lípa rozsáhlou rekonstrukci. Od roku 1999 je majitelem
rozhledny město Krásná Lípa, v rámci dlouhodobého pronájmu věž provozuje KČT Krásná Lípa. V roce 2010 byla na rozhledně
provedena rekonstrukce celého vnějšího opláštění.
|
| |
|
|
0320
6957
|
Vlčí Hora (obec), 476 m n. m., 103 stálých obyvatel -
ves vznikla v r.1589 pod stejnojmennou horou asi 5 km od Krásné Lípy. První zmínka o regionu je z roku 1348,
dnes chalupářské a chatařské centrum. Ve vsi je kostelík sv. Marie Karmelitské z r. 1870, před kostelíkem je pomník
36 padlých rodáků ze 1. světové války. V této v minulosti lidnaté obci (v roce 1869 to bylo 1.074 obyvatel)
se traduje pověst o loupežníku Rauschauerovi, který byl v r. 1740 popraven na zámku v Lipové (jméno některého
z potomků se nalézá na pomníku u kostelíka). V domě č.p. 1 se narodil litoměřický biskup Anton Alois Weber.
Dvojtřídní škola byla zrušena koncem 60. let 20. stol. V současné době je spíše rekreační částí Krásné Lípy.
|
| |
|
|
0356
1631
|
Zadní Doubice - Český mlýn -
osada připomínaná v roce 1547 stávala asi 1 km od ústí Brtnického potoka do Křinice. V roce 1890 se zde nacházelo
7 domů a žilo zde 26 obyvatel. Po roce 1945 byla obec vysídlena a domy zbourány. Až 1. října 1996 zde byl obnoven
hraniční přechod. Asi 100 m. východně od přechodu byl v roce 1998 Klubem Českých turistů zrekonstruován pomníček,
který připomíná pochod smrti z r.1945. V současné době je zde vedle původního pomníčku postaven mramorový pomník
na památku obětem nacismu. Při cestě k pomníčku se nalézá zakrytá dřevěná studánka. Nedaleko od osady stával
na české straně hranic Český mlýn, který v r. 1852 vyhořel, po obnově až do svého zániku (po roce 1945) sloužil
jako restaurace.
|
| |
|
|
6957
|
Zahrady, 63 obyvatel, 433 m n. m. -
První zmínka o ní je z roku 1720. Administrativní budova v areálu firmy Pharming (při silnici) je státem chráněná památka
- někdejší zámeček. Obci vede úmoří Severního a Baltského moře. Na soukromé zahradě domu č.p. 30 vytvořil pan Rudolf
Kőgler na počátku 20 století plastickou geologickou mapu okolí s použitím autentických přírodních materiálů. Mapa je
přístupná veřejnosti od května do září každý den kromě soboty. Na křižovatce u autobusové zastávky býval pomník obětem
první světové války. Odhalen byl 5. listopadu 1922.
|
| |
|
|
6957
|
Zadní Jetřichovice -
|
| |
|